Esence

Na Esenci jsem byla docela zvědavá, protože ten nápad zněl fakt skvěle - vůně, které vás dokážou vrátit do vzpomínek? To má obrovský potenciál. A musím říct, že právě tenhle originální koncept je na knize asi to nejsilnější. Jenže… začátek byl pro mě docela náročný. Příběh se rozjíždí pomalu a chvílemi jsem měla pocit, že se v tom trochu ztrácím. Je to hodně o atmosféře, detailech a vysvětlování, což nemusí sednout každému, a já se do toho dostávala fakt pozvolna. Hlavní hrdina Hélias je zajímavý, hlavně díky své citlivosti na vůně a celkově vnímání světa, ale úplně jsem si k němu nenašla cestu. Spíš jsem ho tak pozorovala zpovzdálí, než že bych s ním všechno prožívala. Co ale musím ocenit, je ten nápad a celkové zpracování světa. Ta myšlenka, že vzpomínky mají svou „vůni“ a dají se znovu prožít… to bylo fakt originální a místy až trochu znepokojivé. A konec? Ten se mi líbil hodně. Konečně to nabralo tempo, věci začaly dávat smysl a přišlo i to „wow“, na které jsem celou dobu čekala. Upřímně si ale myslím, že kdyby tohle odhalení přišlo dřív, bavilo by mě to ještě víc. Celkově za mě spíš průměr, zajímavý nápad, silný závěr, ale pomalejší rozjezd to trochu srazil. Není to úplně oddechovka, spíš knížka, na kterou musíte mít náladu. Pokud máte rádi originální a trochu jinak pojaté thrillery, zkuste ji, ale počítejte s tím, že to není úplně lehké čtení.

Kniha Esence mě navnadila nejen anotací, ale také obálkou. Námět příběhu je originální a neotřelý. Z celkového zpracování jsem trochu zklamaná. Chybí mi emoce, jistá míra napětí, vše je jakoby v jedné rovině. Postavy jsou postaveny tak, že jsem nedokázala příběh vnímat z pohledu žádné z nich. Na druhou stranu tu byly momenty, které se mi opravdu líbily. Při čtení je lepší se věnovat vůním a nečekat velké mrazení v zádech.