Epocha

„Myslím, že část tebe budu milovat v každým životě.“ Prvnímu dílu jsem dala 5 hvězd, v tomto pokračování bych dala nejradši 10 hvězd :-) Jak se píše v knize…bylo to epický, tragický, pohlcující, dech beroucí! Neskutečně silný příběh, který mi rozerval srdce na kusy, ale stejně jako Swayze postupem času se dalo zase dohromady. Slovy pořádně nejdou vyjádřit pocity, které jsem při čtení cítila. A ano, i na slzičky došlo .-) Prostě kluk z krámu, Swayze a Nate si mě získali na celé čáře….. A ten epilog? O sto let později v baru kdesi v Milwaukee…? Taky zajímavý…... Věříte na osud a život po životě? :-) Rty mi přitiskne na tvář. I teď, když má právo být naštvaný, cítím jenom lásku – a jeho bolest. Ranila jsem kluka z krámu. A nevím, jak to napravit. „Jestli toho všeho nenecháš…“ ústy mi lehce přejede přes tvář a rty mi stírá slzy,… už nás neudržím.“ Prsty tisknu jeho tričko. Nepouštěj nás. „Na Grifiinově místě bych ze sebe vymlátil duši za to, že sahám na něco, co mi nepatří. Ale problém je…pokaždé, když se ji dotknu, se mi v hlavě zatemní a poslouchám jen své srdce, které šeptá „moje“.

Jééééjda, to zase bylo slz... Nádherný, procítěný a neskutečný příběh. Je to moje zamilovaná série a potřebuji rychle pokračování ! Jo, loučení je nanic. Nechala jsem odejít Griffina a výčitky mě zničily. Teď nechávám odejít Natea a vlastní srdce mě nenávidí. Nerozumí tomu. Nemá to v popisu práce. Takže ho nechám jen cítit. Tu bolest. Smutek. Lásku.