Enigma

Enigma mi svou ponurostí a prostředím hodně připomínala Gothikanu – temná atmosféra, tajemství za každým rohem a pocit, že nic není tak, jak se zdá. Čtení bylo jako procházet bludištěm – chvíli tápeš, chvíli nechápeš, ale stejně chceš jít dál. Salem pátrá po smrti své sestry a postupně se zaplétá do světa tajných spolků, neobjasněných úmrtí a rodinných tajemství. Do toho vstupuje Caz – provokativní, talentovaný a temný malíř s vlastními démony. Mezi nimi funguje napětí, které není sladké, ale syrové a přitažlivé. Styl vyprávění je střídavý a místy roztříštěný – pohledy postav i časové roviny se prolínají, což může ze začátku mást, ale postupně to začne dávat smysl. Atmosféra je hutná, plná záhad a tajemství, které tě nutí číst dál. Erotická linka je přiměřená temnotě příběhu a působí přirozeně, ne lacině. A závěr? Emočně silný – právě emoce daly celému příběhu potřebnou věrohodnost. Nedávám plný počet hvězd kvůli náročnějšímu stylu a některým nezodpovězeným otázkám, ale i tak Enigma ve mně zůstala.

ja som mala pocit, že čítam znova tú istú knihu, lebo toto bolo skoro (až na malé odchýlky) rovnaké ako Gothikana autorka sa drží presne tej istej šablóny, akurát sa, našťastie, vyhla tým strašným erotickým scénam, tu to bolo celkom v norme žiačka a učiteľ /tu bol teda pomocník učiteľa/ ... temná škola, kde sa dejú záhadné vraždy alebo samovraždy ... jej divný vzťah s matkou ... ona nemala žiadnych kamarátov, lebo bola "divná", no tu si ich našla ... vyšetrovanie tých zločinov, ako keby to nik nechcel riešiť ... v podstate zakázaný vzťah ... a tak ďalej a ďalej ešte aj dejový sled mi prišiel skoro rovnaký ale teda, hlavní hrdinovia mi boli sympatickejší a viac som im ten vzťah uverila takže, veľmi na to neohúrilo ....