Emoční kód úspěchu

Nalákejme dav nespokojenců na koktejl populistických motivačních řečí, do kterých přihodíme odkazy na vědu... Až na to, že vědecké části nijak nepodložíme citáty ani pořádně nevysvětlíme. Spíš si vybereme všeobecnosti, jaké se dočtete ve víkendových přílohách volnočasových magazínů. Překlepy a chyby nám určitě neuškodí, vždyť my svým nasazením strhneme ty hlupáčky už na začátku, takových drobností si ani nevšimnou. A ty, kteří budou hledat poznámkový aparát prostě vytěsníme, pitomí šťouralové, kteří žijí ve slepotě a v zajetí negativních emocí. Nikdy nic nedokážou, protože zavřeli dveře před naší úžasnou cestou. Můžete napsat také takovou knihu. Stačí si poslechnout pár zajímavých přednášek z TEDu, napůjčovat si nejčastěji brané knihy ze sekce Osobnostní rozvoj, udělat si stručné výpisky (postačí názvy kapitol a zvýrazněné citáty) a následně ty výpisky přepsat do jásavého, optimistického kabátku. No a máme to! Teď už jen šupky do solárka, koupit parádní kvádro a rozjet semináře. V knize jsem nenašla jedinou zajímavou myšlenku, a pokud už to zavánělo, tak jsem nakonec přišla na někoho, kdo už to zformuloval lépe. Ale musím přiznat, že jsem knihu vydržela jen projít. Raději porostu sama než za pomoci tohoto. Nechápu ty, kteří jsou ochotni za to platit. Před investicí do osobnostního rozvoje je dobré udělat průzkum. Člověk jako Čmolík, který odkazuje vesměs jen na své vlastní citáty v dalších projektech, rozhodně působí nesmírně důvěryhodně. Profesionální kecálista. Omlouvám se za přílišnou emotivnost, nechala jsem se strhnout. Až to ze sebe vymedituju, vrátím se a přepíšu to ve stylu "miluji svět a lidi, kteří mě dokážou TAKHLE mohutně pobavit". Momentálně ale převažuje znechucení.