Válka je prostá. Vy máte nepřítele, nepřítel má vás a pak už se jen snažíte vzájemně se zabít. Komplikovanější to začíná být, když dostanete do rukou velení. V tu chvíli už nerozhodujete pouze o svém životě, ale i o životech ostatních. A peklu propadáte v okamžiku, kdy vás situace přinutí zavelet ke genocidě... Gareth L. Powell operuje na pomezí space opery a military SF, přičemž si víc zakládá na podtextu než akčnosti. Starosvětsky poukazuje na hříchy války, která není jen o vojácích a strojích, ale i o civilistech, kterých se ve svém důsledku dotýká nejvíc - jenže oni na ni, na rozdíl od armády, nejsou vybaveni. Podmanivé je právě to zpracování osudů postav z různých stran barikády, poznamenaných stejným traumatem, každá jen trochu jinak. Jednoduchá zápletka s kosmickým artefaktem v hlubinách kosmu tomu přitom dodává sympatický dobrodružný spád. Kazí to pouze použitá ich-forma, kvůli níž hrdinové nešťastně splývají v jedno, protože všichni uvažují stejně. Tedy kromě mimozemšťana Noda.

Přeskakování mezi postavami mi vůbec nevadilo, je to přeci poslední dobou běžné, prostě filmový střih, asi aby se čtenář/divák nenudil ;-) Je to skvělé, doufám, že tu Powellovi vyjde další román, těším se.