Zprvu jsem to nijak neprožívala, ale čím více jsem se nořila do příběhu, tím lepší a zajímavější mi připadal. Ela, Ketill a Freyja byli skvělí, podobně jako jejich rodiče, a islandské výpravy a dobrodružství se mi moc líbily! Hekla i Krafla, tak krásně neislandské minulé časy ženského rodu, řeklo by se, že?!? Ale volcano opravdu překvapil. Úžasné byly zmrzliny, i když od návštěvníků Islandu vím, že pro našince jsou většinou děsně přeslazené. Takže jediná moje výhrada se týká ilustrací - vůbec nejsou špatné, jsou sympaticky dětské, dokonce jsem spolkla i ono knihovnicemi velmi neoblibované "kdo chce, může si polární záři také do deníku nakreslit, zbylo tam ještě místo". Vadí mi úplně jiná věc, a sice způsob, jakým ilustrátorka nakreslila nosíky postav. Podružný detail, já vím, ale pro mě opravdu rušivý.

Tato kniha, kterou jsem četl svým dětem 6 a 8 let před spaním, byla úplně super :) V jedné větě: Příběh malé holky, která doprovází své rodiče na pracovní cestě na Island, kde se seznamuje s místní kulturou a zvyky. Líbilo se mi, jak se účelně některé texty (spíše názvy) opakovaly, aby si to dětský čtenář uložil do hlavy. Kniha se mi skutečně líbila a myslím si, že se k ní s dětma ráno později opět vrátíme :)