Ekonomický přístup k právu

Ona je to tedy taky spíše taková brožura, než nějaké rozsáhlé pojednání. Tím však není méně kvalitní. V českém právu se člověk sem tam o L&E někdy něco kusého dočte, komplexních pojednání je však poskrovnu. A i tam kde jsou (Ekonomická analýza civilního práva od Fryštenské), nestojí to pravidelně za mnoho. Zde přítomní autoři však tématu rozumí a je to na nich vcelku vidět. Vyhýbají se simplifikaci, snaží se přesvědčit čtenáře o tom, jak moc komplexním oborem L&E je. Přeci kniha není ničím, než dobrou propedeutikou, Žádné téma není propracované do potřebné hloubky, právě naopak drží se publikace spíše při zemi, její témata jsou zajímavá, leč povrchová. Vzhledem k tomu, že se k tématu ekonomické analýzy tuzemský čtenář dostane tak maximálně při čtení dosti katastrofické Holländerovy Právní filosofie, je to stále mílové zlepšení, za které jsem vděčný. A je třeba podotknout, sice po povrchu, ale zato všestranně. Od historických exkursů, přes komparativní porovnání (nejvíce vždy bolí srovnává-li někdo naši právní vědu s tou polskou...), i materiální výklad. Toho by, pravda, mohlo být více, ale budiž. Závěrem se autoři pokouší dokonce o demonstraci problému na praktických příkladech. Opravdu si myslím, že pojednání o aktuálních metodách hlavního proudu L&E by rozhodně mohlo být komplexnější, ale je třeba žít s tím, co máme. Osobně za nejzajímavější považuji rozčlenění jednotlivých škol L&E, které je často zanedbávané a přitom čtenáři opravdu urovná některé myšlenky. Pravda, i toto pojednání by mohlo být delší. Člověk najednou vnímá obor v našem prostředí jinak, uvědomí-li si (a dává to smysl!) jaký význam pro chápání ekonomie u nás sehrál Liberální institut a rakouská ekonomická škola. Ostatně i dnešní pomatení ankapisté, kterých tu vcelku dost pobíhá, vychází až podivně rádi z chudáka von Misese – který si z nich, mimochodem, dělal prdel. Nu ale to je na jinou knihu a pro jiné místo. Tato kniha dohromady rozhodně stojí za pozornost a lze ji vcelku vřele doporučit.