Ekonomický přístup k právu

Ona je to tedy taky spíše taková brožura, než nějaké rozsáhlé pojednání. Tím však není méně kvalitní. V českém právu se člověk sem tam o L&E někdy něco kusého dočte, komplexních pojednání je však poskrovnu. A i tam kde jsou (Ekonomická analýza civilního práva od Fryštenské), nestojí to pravidelně za mnoho. Zde přítomní autoři však tématu rozumí a je to na nich vcelku vidět. Vyhýbají se simplifikaci, snaží se přesvědčit čtenáře o tom, jak moc komplexním oborem L&E je. Přeci kniha není ničím, než dobrou propedeutikou, Žádné téma není propracované do potřebné hloubky, právě naopak drží se publikace spíše při zemi, její témata jsou zajímavá, leč povrchová. Vzhledem k tomu, že se k tématu ekonomické analýzy tuzemský čtenář dostane tak maximálně při čtení dosti katastrofické Holländerovy Právní filosofie, je to stále mílové zlepšení, za které jsem vděčný. A je třeba podotknout, sice po povrchu, ale zato všestranně. Od historických exkursů, přes komparativní porovnání (nejvíce vždy bolí srovnává-li někdo naši právní vědu s tou polskou...), i materiální výklad. Toho by, pravda, mohlo být více, ale budiž. Závěrem se autoři pokouší dokonce o demonstraci problému na praktických příkladech. Opravdu si myslím, že pojednání o aktuálních metodách hlavního proudu L&E by rozhodně mohlo být komplexnější, ale je třeba žít s tím, co máme. Osobně za nejzajímavější považuji rozčlenění jednotlivých škol L&E, které je často zanedbávané a přitom čtenáři opravdu urovná některé myšlenky. Pravda, i toto pojednání by mohlo být delší. Člověk najednou vnímá obor v našem prostředí jinak, uvědomí-li si (a dává to smysl!) jaký význam pro chápání ekonomie u nás sehrál Liberální institut a rakouská ekonomická škola. Ostatně i dnešní pomatení ankapisté, kterých tu vcelku dost pobíhá, vychází až podivně rádi z chudáka von Misese – který si z nich, mimochodem, dělal prdel. Nu ale to je na jinou knihu a pro jiné místo. Tato kniha dohromady rozhodně stojí za pozornost a lze ji vcelku vřele doporučit.

Knihu hodnotím jako velice zdařilou, protože naplňuje svá předsevzetí představit Law & Economics české právnické obci a ukázat, že ekonomický přístup k právu je užitečný pohled, který je v českém diskursu opomíjen, ale který přitom může repertoár právní teorie interdisciplinárně obohatit. Kniha má něco přes 200 stran a slouží jako vstupní text. I jako úvod je však kniha cenná, protože český trh trpí nedostatkem právně-ekonomických publikací. Kromě jedné knihy od J. Šímy z roku 2004 (která navíc vychází z tzv. rakouské školy, která je menšinovým proudem L&E) se česká právní doktrína věnuje přímo L&E jen útržkovitě a pomálu. Souhlasím proto s povzdechem autorů – který trvá dodnes (od vydání knihy uplynulo 10 let) –, že na českém trhu neexistuje jediná učebnice L&E, a to ať už český překlad jedné z klasických, zejména amerických učebnic (odkud L&E pochází), či ryze české dílo. Právě nedostatek v podobě učebnice je podle autorů jednou z hlavních příčin, proč je česká právnická obec vůči L&E neférově předpojatá, paušálně kritická a proč s jejími koncepty odmítá a neumí pracovat. Autoři dokazují komparací s Polskem, jak může učebnice využitelnost a vnímání L&E významně změnit. V Česku totiž platí, že kritika L&E často vyvěrá z mylných informací či nepochopení v určitém ohledu jiného způsobu myšlení, který si je k správnému pochopení a využití L&E potřeba uvědomit a osvojit. Dalším důvodem, proč čeští právníci L&E odmítají, je neznalost ekonomie a její metodologie. L&E totiž vychází z metodologických postupů mikroekonomie, která běžně pracuje s empirickými daty a grafy. Autoři knihu dobře zpřístupnili, když hned v úvodu avizují, že v textu nepoužili jediný graf. Vzhledem k tomu, jak mají grafy a statistiky na české právníky často odrazující dojem, je tento krok zřejmě správným rozhodnutím. I přes absenci technické části ekonomie se však autorům povedlo popsat hlavní znaky ekonomického myšlení. Za velmi přínosné považuji rovněž představení klíčových osobností jednotlivých škol, které z L&E učinily v Americe tak silný směr. Jelikož kniha slouží jako úvod do problematiky, vysvětluje klíčové koncepty L&E (Coasův teorém, transakční náklady atd.) a disponuje bohatým množstvím zdrojů, které umožňují hlubší seznámení. Líbilo se mi také zkoumání důvodů, proč je L&E v Americe tak silné a proč v Evropě naopak zaostává. Důležité bylo i předestření, kde je L&E nejlépe využitelné, tedy kolik potenciálu zůstává pro naší doktrínu stále uzamčeno. Ocenil jsem, že autoři v rámci představení jednotlivých škol L&E zmínili i teorii veřejné volby či behaviorální ekonomii. Souhlasím poté s autory, že cesta ke zlepšení situace vede (mimojiné) přes právnické fakulty. Pražská fakulta od roku 2021 přejmenovala dvousemestrální povinný předmět Teorie národního hospodářství na Právo a ekonomie a vyučuje v něm jak v knize nastíněné tak další koncepty L&E. Katedra Ekonomie a empirických právních studií poté nabízí další volitelné předměty, které se snaží zlepšit znalost ekonomie studentů práv. Kdybych měl něco vytknout, chybělo mi představení i dalších klíčových konceptů L&E, jako např. teorie her (zejména tzv. Vězňovo dilema), externalit či institucí. I po jazykové stránce se kniha čte velmi dobře, byť by na některých místech neuškodilo nahradit cizí odborný výraz jeho českým ekvivalentem. Ale to jsou jen detaily, které celkově na vysoké kvalitě knihy nemohou ničeho změnit.