Dvorní dáma

Lady Anne GLENCONNER nám v této knize přináší pohled na život britské aristokracie od třicátých let minulého století až po současnost. Velice zajímavý životopis, který doporučuji všem fanouškům britské královské rodiny a seriálu Koruna. Je ovšem fakt, že i tato kniha by si zasloužila více pozornosti ze strany redakce, zase se to hemžilo chybami, i překlad byl místy takový kostrbatý. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.

tak, to už taky někdo napsal, že nadpis je trochu zavádějící. O princeznu Margaret se v podstatě jen otřeme. I když je v mnoha kapitolách zmíněná, přijde mi, jako by tam byla tak trochu "natlačená". A i když byla lady Anne její dvorní dámou, v podstatě jde hlavně o životní příběh lady Anne. Správně jsem odhadla i to, že v originále kniha obsahovala fotografie - nerozumím, proč je toto nešvarem mnoha českých překladů (námatkově třeba i Bruce Dickinson z Iron Maiden, taky ochuzeno o fotky...), kniha by se četla mnohem lépe. Navíc text byl poměrně nesourodý a kostrbatý, budí dojem odfláknutého překladu, třeba věta "Stejně jako když se jednalo o jeho prapodivné rituály, byl Charlie pro své vlastní dobro příliš charismatický i pokud šlo o drogy."...jako co tím kdo chtěl říct ???? vy jste to pochopili ??? ...nebo : "první heroinový záchvat měl v roce 1973, když mu bylo pouhých 16." jaký záchvat ??? jako intoxikaci ? abstinenční záchvat ? nebo ?? no...takže asi tak. Od začátku můžete jen sedět s otevřenou pusou a žasnout. Lady Anne nám přibližuje svět anglické aristokracie, provede nás od svého dětství, dospívání během válečných let (2.světová) až do dnešních dní. A já si říkala - to jako fakt ? opravdu může někdo takto žít ? vysoce formální svazky, city bokem, hlavně udržet fazónu. Děti vychovávají chůvy a pak to tak vypadá. Samotné manželství lady Anne šité tak trochu horkou jehlou (rozuměj jak je ti 18., uvedou tě do společnosti, aby jsi se rychle vdala, a rodila dědice starých šlechtických rodů...a je jen otázkou štěstí, jak tato licitace dopadne..), manžel možná hezký, ale naprosto šílený člověk. Excentrický, ale zjevně i nevyzrálý, histriónský. Jeho popisované excesy s válením se po zemi, kvílením, kousáním....také lámáním zápěstí milenkám a podobně...a vše shrneme pod koberec, suše se usmějeme a jdeme dál... To jsem si říkala, jestli si ti lidé fakt dělají srandu. Nebo jak lady Anne popisovala jejich líbánky v Paříži, kdy ji manžel nejprve zavede do bordelu sledovat souložící páry s nabídkou ke swingers, a pak muže souložícího s oslicí... ne k zamyšlení, ale spíše k zblití. To je ta šlechta, no... "Když jsem zjistila, že Colin má bokovky, nejdřív jsem strašně žárlila a nedokázela se přes to přenést. dostával nabídky i od mužů, jimiž se mi hrdě chlubil...měl v průběhu let hodně přítelkyň, některé jsem znala, jiné ne. Snažila jsem se si toho nevšímat. Po Colinově smrti jich hodně vyplavalo z hlubin, včetně jedné Afroameričanky, které ve Státech koupil nehtové studio. Dozvěděla jsem se o ní z tisku, když v novinách rozebírala, jak jí Colin zlámal zápěstí. Naštěstí se jí zhojilo dost dobře na to, aby mohla dál dělat lidem nehty....Mezi mnou a Colinem nikdy nedošlo k plamenné hádce nebo kajícným přiznáním. Na to jsem byla příliš zdvořilá, což Colina hodně štvalo. Pravda, několikrát jsem na něho po jedné či dvou skleničkách ječela, le to se nestávalo často. Vyhýbala jsem se konfrontaci a nechtěla jsem degradovat manželství na nepřetržitou řadu hádek. Pokud pominu jeho nálady a nevěry, vycházeli jsme spolu výborně a oba jsme si našeho vztahu založeného na pevném přátelství vážili. A co víc, měli jsme pět dětí, takže jsem chtěla rodinu udržet kvůli nim. Protivné ale bylo, že si mi Colin na své milenky stěžoval... Nemělo smysl se litovat. Skoro každý manželský pár...byl propojený s manželi a manželkami jiných. Podle všeho se manželství jen vzácně týkalo pouze dvou lidí. To je prokletí aristokracie. Bokovky se očekávaly a manželky si s tím musely poradit." Se pak nelze divit tomu, jak dopadli jejich děti - nejstarší syn Charlie zemřel v mladém věku v podstatě na komplikace spojené s hepatitidou C, díky i.v. abúzu drog. Druhý syn Henry se stal jednou z prvních obětí HIV a AIDS, nakazil se poté, co se po několika letech manželství rozhodl pro comming out a zahájení divokého homosexuálního života. Měl pouhých 29let. Třetí syn pro změnu utrpěl při nehodě na motorce těžké poranění hlavy, kdy se nakonec i díky obětavé péči matky a metodám bazální stimulace probírá po několika měsících z komatu a po letech rehabilitace se zapojí zpět do života. Tohle byly opravdu drsné a dojemné pasáže, kdy si i sama autorka uvědomila, kolik času s dětmi jí uteklo díky britské tradici, že rodiče "pracují" (nebo se věnují partnerovi a podporují ho při přestavbě tropického ostrova například - opravdu důležitější než vlastní děti) a děti vychovávají chůvy. Charlieho OCD, léta přehlížené, dítě dusící se úzkostmi, až končí v náručí heroinu. Těžké čtení. Myslím že i sama lady Anne si až s odstupem uvědomila spoustu věcí...pro mně to vyznívalo děsivě už i proto, jak dokázala popisovat jejich party, manželovy opulentní oslavy 50. a 60. narozenin, trvající týden, různé povrchní nesmysly, kterými vyplňovali svůj život a pak prásk, drtivý příběh jejich synů - tuším předposlední kapitola knihy. Samotná autorka si všaak se vším dovedlaa poradit, urvat si pro sebe i radostné a slunné dny a žít dál s nadějí, že snad klapne i ta 100. Spíše než nadšení se ve mně míchají emoce typu zděšení, rozhořčení, překvapení. A opět mám pocit, že jsem četla trochu jinou knihu, než většina nadšených čtenářů.