Dustworld

Druhá časť o Markusovi nás privadza do druhého ročníka na Akadémii, kde Markus zisťuje, že je najlepším adeptom na to stáť sa Empatom. No túžba po odpovediach a chuť ísť si za svojím Markusa navedie do rúk úhlavného nepriateľa Akadémie. Čoho všetkého bude Markus schopný a dokáže odolať? Druhá časť bola opäť o výcviku magických schopností, povýšili na lepšie a nebezpečnejšie zaklínadlo, no veľa bolo aj o politike a rôznych stretnutí. Veľmi sa mi páčil boj, konečne okúsili čo všetko sa naučili a bolo to fascinujúce. Celý čas som si kládla otázku či Markus robí dobre a som zvedavá ako jeho rozhodnutie ovplyvní tretiu časť príbehu.

Vracíme se zpět na Akademii a do Starého města. Markus nám v mnohém dospěl. Již nevidí svět jen černobíle. Zjistil, že neexistuje pouze dobro nebo zlo, a že ne vše, co mu doposud bylo tvrzeno musí být nutně pravda. Markus se sice vrátí na Akademii, kde rozvíjí své magické schopnosti i svá přátelství s ostatními studenty, ale ve skutečnosti ho více zajímá záhadný svět Prelypťanů, kteří na Zemi žili před tím, než se objevil Prach - všeobklopující zdroj magie. A v tomto bádání mu může pomoci jen jeden jediný člověk. Arken. Ano, právě ten, kterého se všichni bojí. Četli jste někdy knihu, ze které se v průběhu děje vyklubal úplně jiný žánr? Já tohle wow překvapení zažila poprvé u Naslouchače od P. Stehlíkové. No, a teď podruhé. Autor knihu začíná hned na úvod slovy. ,,Četli jste pozorně?" A já si troufám říct, že snad ano. Proto mě v tomto díle nepřekvapilo, že se z fantasy stal trochu jiný žánr. A jsem za to vlastně velmi vděčná. Co vděčná, já to úplně miluji. ,,Doufám, že naše selhání pro vás bude varováním." U prvního dílu jsem psala, že je vidět, že se autor malinko inspiroval HP. Tady už žádná podobnost není. Tenhle díl je naprosto originální, a já obdivuji, jakým směrem se to vlastně celé ubírá, to chtělo vážně koule. Neskutečně mě bavilo střídání linky ze světa Prelypťanů s tou Markusovou. Dodalo to příběhu perfektní dynamiku a já jsem se vždy těšila na to, co se nám z minulosti zase poodhalí. Je pravda, že některé pasáže, hlavně ve škole, byly ještě malinko zdlouhavější. Zkrátka je vidět, že autora baví vymýšlet tu magii úplně do nejmenších detailů, kterou mnohdy my jako čtenáři asi nedokážeme už úplně ocenit. Nebo aspoň já. Kolikrát jsem se v magické formuli na dva řádky fakt ztrácela. A ta latinská slova pak už jen přeskakovala. Naopak politika a intriky, to mě bavilo moc. V prvním díle mi chyběla mapa. Při čtení druhého dílu jsem pochopila, proč v knize není. Ledaco by se totiž mohlo prozradit. Rozhodně je vidět jak Markus s každým dílem roste. A nejen Markus, ale i sám autor. Díl je mnohem promyšlenější, dynamičtější a přináší i velké wow momenty. A ten závěr, to je naprostá pecka. Chci brzy, co brzy, nejlépe teď hned číst další díl.