Na knihu jsem se moc těšila, ale nakonec jsem byla zklamaná. Sama o sobě není špatná, dětem se může líbit, je tvořená básněmi, v nichž převážně vystupují zvířecí postavy... Grafická stránka úžasná, obrázky nádherné - a to nepíšu jen proto, že ilustrátorku Olgu Václavkovou tak trochu znám a její tvorbě fandím. Co však skřípe a sem tam pořádně vrže, to jsou bohužel samotné verše. Použité básnické prostředky a obsah jsou zcela v pořádku, jen ta forma, ta hapruje hodně. Asi nejvíc tím trpí rytmus a melodičnost, mnohdy nesedí počet slabik, rýmy chvílemi působí poněkud násilně až krkolomně... Vytvářet verše a dávat jim tvar není nic snadného, vždyť i zavedení a uznávaní básníci /Halas, Hrubín.../ přiznávali značné obtíže s tím spojené. Žádnou báseň - ani tu zdánlivě nejjednodušší, za níž možná takovou říkanku pro děti můžeme mylně považovat - netvoří pouze shoda rýmů na konci veršů. Už při samotném procesu jejího vzniku je třeba dodržovat pevně stanovená pravidla: není to jen ledasjaké skládání slov do obrazců tak, jak si zrovna zamaneme. A tak každý odvážlivec, který se do tvoření poezie vůbec pustí, by o těchto pravidlech měl být dobře poučený a měl by si je i řádně osvojit. Zde je ten určitý "nelad" již hodně znát: myslím, že by neuškodilo, kdyby si autorka alespoň pročetla kvalitní příručky, vztahující se k teorii verše, a mohla se tak lépe ve versologii orientovat. Každá z básní sbírky v sobě nese jisté poselství či ponaučení, popř. má donutit k zamyšlení. Většinou v nich vystupují zvířecí postavy, jedná se o veršované bajky. Vzhledem k formě by možná bylo lepší zvolit prozaické vyprávění. Velmi však oceňuji autorčinu invenci, nápaditost a originalitu... a přidávám body za překrásné ilustrace. "Když si vezmeme příklad z velryb, z jejich vrozené schopnosti, začneme dělat, co umíme nejlíp, všichni žít budeme s radostí." "V rezervaci v Sečuánu, až v daleké Číně, nudily se v horském chrámu pandí přítelkyně. Jedna panda černobílá vždy nejlepší být chtěla, soutěživá zvláště byla, když dlouhou chvíli měla." "Je jedno, nad kým zvítězíš a v čem všem budeš král, dokud sám v sebe nevěříš, nic jsi vlastně nevyhrál."

Pro mě opravdu kouzelná kniha, kterou bych si mohla listovat hodiny. Nevím v čem je to kouzlo, ale působí na mě tak laskavě, nevinně a čistě. Stejně jako děti. Nevyznám se v poezii. Buď se mi líbí nebo ne. Autorka dokáže verše napsat tak, aby byly hravé, snadno pochopitelné a dobře se četly. Každou básničku doplňují i bohaté celostránkové ilustrace. Což za mě v dětské knize přidává na kvalitě. Dětská kniha bez obrázků je jako léto bez slunce. Miluju knihy, které vám mají něco předat nebo naučit. A tady toho je. Hledání přátel nebo sama sebe. Zjištění a vyrovnávání s tím, že všichni nejsme stejní. Naučení se jedinečnosti a to, že každý má nadání na něco jiného. Že bysme neměli situace podceňovat a neusnout na vavřínech. Autorka se nebála ani tématu smrti, o které by taky dítě mělo vědět. To a mnoho dalšího si z knihy odnese jak dospělý tak i dítě. Jak mám v autorčině prvotině (Řádky z lásky) své oblíbené básničky, tady tomu není jinak. Je to Básnička pro mámy, Tučňák naruby a Písnička o smrti.