Dům do krajiny bezbožných

Lovecraftovským hororem nikdy nepohrdnu. O žádný zázrak se v tomto případě nejedná, ale přečíst se kniha dá. Možná by bývalo bylo lepší napsat místo dvou dlouhých povídek čtyři kratší. Druhá povídka má takový Švandrlíkovský konec. Titulní ilustrace je uhrančivá, ale ty vnitřní mě nezaujaly.

Poctivě přečteno, ale měl jsem hodně co dělat, abych došel do konce. Ač mají obě povídky (vlastně spíš novely) rozdílný příběh, sloh a podání je totožné. Nejen, že je "nic nerešící", ale je plný zbytečné popisné omáčky. Jde se zkrátka od ničeho k ničemu. Když jsem byl na cca 100 stránce, tak jsem se sám sebe ptal "jestli se to nějak rozjede". Nerozjelo, vlak pokračoval ve vytyčených kolejích až do konce. Mám rád tvorbu Lovecrafta a inspirace a snaha o jeho přiblížení je sice zřejmá, ale nedá se svítit, těžce mě kniha nebavila.