Dům

Hurá – další díl oblíbené série! Říkám si, jak asi jásají rodiče malých dětí, když mám takovou radost i já, ačkoliv je mi přes šedesát a i naše děti a vnoučata jsou už ve starším věku, než jaká je cílová skupina leporela. Tyhle obrázky jsou tak milé, že jsou podle mě pro každého. Jen tak, pro radost. Podívat se, co kdo dělá, co se kde děje, co se změnilo proti minulým dílům… Tentokrát je knížka navíc doprovázená pěknými, výstižnými verši. Představte si například obrázek půdy, kde se zrovna dva netopýři chystají na lov. Jeden má už otevřené obě oči, druhý jen jedno, oba se už těší, až vylétnou. A dole čteme: „Tam pod střechou, tam ve vikýři, probouzejí se netopýři. Spali tady celý den, až je šero, můžou ven.“ Mimo nich vidíme ještě odložený kufřík, jehož zavírání vypadá jako přivřená oční víčka a držadlo představuje usměvavou pusu. Hned vedle, jak jinak, je hromádka knížek. A také stojánek na vánoční stromek, odrážedlo, konvička, myšky, plch, pavouk („Na půdě spřádá pavouk sítě. Chytí tě, moucho? Nechytí tě?“), lyže, sáňky… Na střeše je anténa, ptáčci a roztomilá veverka… Ale nechci toho zbytečně moc prozrazovat. Tak už jen to, že náš starý známý tučňák z minulých dílů je v knížce taky, spolehněte se : o)

Volné pokračování ročních období. Ta jsou za nás o fous lepší, ale ani tahle knížky se neztratí. Oproti obdobím je tady i zveršovaný text. Ilustrace opět moc hezké a o zábavu je postaráno.