Druhotný sexismus

Knížka jako taková by to nebyla moc špatná, až na několik argumentů níže. - Příšerný překlad a prokousávání se mnohými větami je srovnatelné s bojem Sísyfovým. - Přemluva překladatele, která vůbec nemusela být a která dost provokativně a troufale používá různé výrazy směrem k feministkám obecně (nechť posoudí ti, kteří do knihy alespoň nahlédnou). - Opakování. Autor se bohužel pravidelně opakuje. S počátečním obecnějším úvodem, který zahrnuje cca 80 stránek (ve kterém jsou mimochodem zajímavé statistické údaje), se přesouváme na takové opáčko těch základních témat probíraných v úvodu knížky, ale do hloubky (tady přichází na scénu ten příšerný překlad, který je v těchto kapitolách obzvlášť znát), více filozoficky atd. a předkládá zde různé argumenty pro své tvrzení. Což teda začíná být v téhle části knížky celkem nudné. Samozřejmě, každé pohlaví má svoje a je super, že existují i takovéto knížky zaměřené na mužské pokolení. Jenže jak se říká - mělo to potenciál a ve výsledku se to tak zbytečně zkazilo. Chápu, že kniha měla jaksi předkládat výčet nevýhod býti mužem, ale zahrnout do toho kapitoly, jakože třeba muž si nikdy není jistý tím, zda je otcem dítěte či ne a že kdyby chtěl každý muž genetický test, tu zatracenou ženskou urazí a tudíž je tímto vlastně jaksi potlačována jeho přirozená touha vychovávat svého vlastního potomka... mi nepřijde moc relevantní. Ve výsledku je to takové zmatené, své udělal i nepovedený překlad, troufalá předmluva překladatele a některé kapitoly jako třeba viz výše. Celkově je to zbytečně pokažená knížka, od které jsem měla velká očekávání. Když už tam šlo o ten teror teda...

Nechápu, jak mohli titul přeložit (odpudivým, ale hlavně chybným) Druhotný místo Druhý, tím se úplně posouvá, oč v knize jde...