Drahá Marto

Drahá Marto od Miriam Blahové mě zavedla do života Marty Kaletové, mladé dívky, která musí na začátku druhé světové války společně s mladším bratrem Otou opustit rodnou vesnici v podhůří Beskyd, rodiče i milované Těšínsko. V Hranicích se snaží začít znovu, zatímco válka zasahuje do života obyčejných lidí. Čtení pro mě bylo o to silnější, že se část příběhu odehrává právě v Hranicích, mém rodném městě. Historické události tak působily mnohem osobněji a měla jsem pocit, že se minulost na chvíli propojila s místem, kde sama žiji. Marta si mě získala svou silou a vytrvalostí. Přestože jí život opakovaně bere to, co považuje za samozřejmé, nevzdává se. Její příběh je plný bolesti, ztrát, naděje, lásky a touhy po domově. Kniha mě pohladila, ale zároveň několikrát zabolela, a právě proto na ni jen tak nezapomenu. Za mě krásné a velmi osobní čtení. Doporučuji.

Tak tedy hned na úvod - slavíci hlavně v noci samozřejmě zpívají (tzv. tlučou) - ne, že ne. Každý rok se k nám z jihu vrací (konkrétně Litoměřicko) a od května nám pod okny koncertují. Díky roztahanému ději, který klouže hodně po povrchu a nejde vůbec do hloubky, časovým skokům, jsem se občas ztrácela v postavách. Co mi přišlo také dost přes čáru, že se mladý muž představuje dívce svým jménem a dodá: "jsem účastník druhého odboje" - to mě hodně nadlouho pobavilo a rozesmálo...