„Jsem absolutně přesvědčený,
že není nejmenších pochyb o tom,
že se zde popsané události skutečně staly,
jakkoli nám mohou na první pohled
připadat neuvěřitelné a nepochopitelné“.
….................místnost je teď tak temná, že zde žádný stín nemůže přežít...............
Trochu jsem se bál počtu stran v této „gotické“ knize. Ono přeci jenom přes 500 stran deníku, to trochu nahání hrůzu....
„Jsem absolutně přesvědčený,
že není nejmenších pochyb o tom,
že se zde popsané události skutečně staly,
jakkoli nám mohou na první pohled
připadat...
„Jsem absolutně přesvědčený,
že není nejmenších pochyb o tom,
že se zde popsané události skutečně staly,
jakkoli nám mohou na první pohled
připadat neuvěřitelné a nepochopitelné“.
….................místnost je teď tak temná, že zde žádný stín nemůže přežít...............
Trochu jsem se bál počtu stran v této „gotické“ knize. Ono přeci jenom přes 500 stran deníku, to trochu nahání hrůzu. Ale naštěstí to není jen deník Brama Strokera, ale vstupují do příběhu i jiné aspekty a časové linie. Všechno to však spěje ke skoro uhodnutelnému konci. Taky proč ne, že. Je to přeci prequel k Draculovo dobrodružství. Příběh má stupňující se napětí, jistou část tajemna a hlavně obsahuje krásné popisování života z té doby. Z toho čtenář pozná, jak je naše současná civilizace rozhýčkaná, doktoři na zavolání, zabijáci vlkodlaků na e-mailu a lovci upírů jako seriál v televizi. To lidé v té době neměli a museli se se svými „démony“ poprat sami.
Malá ochutnávka:
Kde začít? Je toho tolik, o čem je třeba povídat, a tak málo vzácného času, aby se to dalo vypovědět. Až se přiblíží konec jednoho konkrétního týdne, já budu uzdravený, naše drahá chůva Ellen bude pryč a jedna rodina bude mrtvá. Začalo to docela nevinně, jen takovým drobným odposloucháváním. Byli jsme pouhé děti, mně bylo sedm, Matildě osm, a přesto na ten podzim nelze zapomenout. A rozpoutalo se to pouhými dvěma slovy: „Pohřbený zaživa“.
….................jest-li ho pohřbili zaživa, tak ho vlastně zavraždili....................
Navíc obrovská, tajemná, neprozkoumaná rodinná sídla, absence elektrického proudu a ústředního topení......... víte proč to píšu? Určitě jo. Kde chcete dnes v paneláku potkat upíra nebo vlkodlaka, když všude fungují časové světelné spínače. Ano, strašně se mi líbí ta doba, kdy tohle všechno nebylo a svítilo se loučemi, doktoři používali pijavice na léčení a topilo se dřevem a uhlím. Tento příběh Brama Stokera jsem si neskonale užíval, skoro jsem ho prožíval s ním. To, jak nakonec dopadl, to už je zas jiný příběh. Velmi povedený je i přebal knihy, kdy je do tvrdé přední strany vyříznuto okno věže z něhož Bram kouká. Rozhodně pět černých motýlů.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Citát: Znal jsem jednou jednoho malého chlapce, který nachytal do sklenice tolik much, že tam neměly dost místa, aby mohly umřít!
…..................neboť za zamčenými dveřmi čeká nelidská noční můra..................
Číst více
Číst více
