Doors: Brány vyhozené z pantů

Napůl reportáž ze soudního procesu mezi členy kapely The Doors, napůl politický manifest. Zmiňuje se např. Havel a jeho citát, na internetu dnes nedohledatelný, o tom, že (zatím) neví, jaký je rozdíl mezi IBM a KGB. Některé názory a životní přesvědčení autora jsou inspirativní, jiné zase unavující a nepochopitelné. Ale o lidech, co mají plná ústa liberálních myšlenek a stejnými ústy pak jiným nadávají do Poláků kvůli jejich původu, si myslím svoje a nic hezkého to není. Málokdy se mi stane, že mám pochybnosti o kvalitě překladu. V názvu se objevuje slovo Brány, protože The Doors se inspirovali u Aldous Huxleyho a jeho knihy Brány vnímání, (The Doors of Perception), ale spojení Brány vyhozené z pantů tahá za uší, podobně jako řada použitých a doslovně přeložených slovních hříček (Prorvat se na druhou stranu - Break on Through To The Other Side; facety diamantu / strany kosočtverce (?)). Citace textů kapely bych raději nepřekládal, nebo alespoň ponechal vedle překladu původní text.

Plně souhlasím s Johnem. Když jsem minulý týden poprvé viděla reklamu na Kitkat, s písní I want to break free, chtělo se mi brečet. Člověk by si řekl, že to Ti hudebníci přeci nemají zapotřebí, prodávat svoje "děti" do reklam, ale peníze vládnou světu a kdo je nehromadí, je divný. A pak je tady druhá stránka, že Ti hudebníci, nemají na svoji muziku práva, jako Beatles, a pak nemohou ovlivnit, kde a v čem se jejich hudba objeví. Každopádně, abych se vrátila ke knize a jejímu hodnocení. Bála jsem se, abych nečetla spoustu právnické hantýrky, ale kniha je čtivá, prokládaná vzpomínkami na vznik The Doors a na její členy. Škoda, že nejsou do češtiny přeloženy i biografie Raye a Robbyho, aby si člověk udělal svůj obrázek (né, že bych jo teď neměla).