Ďolík

Našim vnukům se moc líbí ilustrace, hned si nakreslené děti pojmenovali podle svých kamarádů, zjistili, co je to ušanka, na co je švihadlo i co znamená slovo ďolík....Bylo to docela příjemné čtení o partě dětí, viditelně prvňáků, které mají to štěstí, že na školním dvoře jim kdosi vybagroval ďolík - s obrovským pařezem i s kořeny, s klacky, balvany a keři, i se vzrostlými stromy. Jenže, dospěláci, co je mají na starost, mají strach, že se někomu něco stane. A taky že jo, jenže na schodech u školy! Přesto, že je v tom slavný ďolík nevinně, nechají ho zahrnout....Jak to dopadne? No přece dobře. Není ďolík, je kopeček... Doporučuji.

Děti by měly mít svoje místa, ďolíky, úkryty, lesíky - když to jen trochu jde (moje milovaná část dětství - pár stromů, nádobí natahané ze smeťáku a stejně založená kamarádka:). Knížka je na rychlé přečtení a klidně by mohla mít menší formát - je to teď taková móda, ale ty velké, i když slabé knihy, děti v naší knihovně od půjčení spíš odrazují. Jak mám ráda neobvyklé ilustrace, tyto se mi v některých detailech až tak nelíbily. Ale jako celek je kniha určitě přínosná dětem i dospělým.