Dobyvatel světa

Obecně mi nejde moc po srsti sklon některých autorů literatury faktu domýšlet si v zájmu větší dramatičnosti různé neověřitelné detaily jako jsou duševní pochody osob, fiktivní dialogy nebo poetická vykreslení počasí v konkrétní významný den. Richterova biografie Alexandra Velikého je informačně bohatá, čtivá, podložená historickými prameny (ačkoliv možná právě z nich pocházejí některé dobové legendy vydávané zde za fakta), postavu velkého vojevůdce se snaží vykreslit se všemi jeho klady i zápory, ale nejednou se uchyluje právě k takovým lacině beletrizujícím efektům. Budiž, ve většině případů se dá na tu hru přistoupit. Jsou tu ale minimálně dvě místa (popisy svatebních nocí Filippa a Olympie a především pak Alexandra a Roxany), kdy emotivnost a barvitost líčení působí vyloženě směšně. Samozřejmě nic proti erotice a nepochybuju, že si to oba páry tenkrát skutečně pořádně užily. Jenže zasazením těchto lechtivých vsuvek do jinak seriózního textu se tu autor nevědomky staví do pozice vilného staříka, který chtěl při náročné práci občas nějak ukonejšit svoje libido. Škoda těchto úletů, jinak se kniha četla moc dobře.

Edice Polozapomenuté války a Magnetka od nakladatelství Epocha patří na poli literatury faktu k tomu vůbec nejlepšímu díky dvěma věcem - nesmírně zkušeným autorům (pánové Richter, Syruček, Brož, Jenšík a další) a také proto, že se neomezují pouze na krvavé 20. století, nýbrž v komplexním záběru se věnují vývoji světových dějin od starověku po současnost. Dobyvatel světa detailně popisuje tehdejší situaci v Řecku, Makedonii a částečně i v Persii, a pro pochopení kontextu se nejdříve zabývá životem Alexandrova otce Filipa II. Makedonského (i když není vůbec jisté, že to byl jeho biologický otec). Alexandr je v knize vylíčen v reálném světle. Je obdivuhodné, jaké velikosti jeho říše dosáhla, a že nikdy neokusil hořkost porážky. Na druhou stranu jeho metody, jak se zbavit (domnělých i opravdových) odpůrců, spiklenců a vzpurných obyvatel, kteří se mu postavili do cesty, byly dost kruté. V určitém smyslu Alexandr působil jako předchůdce moderních diktátorů 20. století, kteří také kolem sebe viděli spiknutí, nikomu nedůvěřovali a prolévali krev. Karel Richter odvedl výbornou práci a znovu dokázal, že jeho šíře znalostí je obdivuhodná. Během čtení se mi v hlavě neustále honil výrok řeckého filozofa a historika Plutarcha, který ještě více proslavil Alan Rickman alias Hans Gruber ve Smrtonosné pasti: "Když Alexandr spatřil velikost své říše zaplakal, neboť již neměl co dobývati. Výhody klasického vzdělání."