Dobrovolným vězněm v Osvětimi

Pana jarina58 bych poprosil, aby, ačkoliv plivání na národní hrdiny máme, jak se zdá, zakódované v naší přihlouplé čecháčkovské povaze, nechal na pokoji alespoň ty polské. Witold Pilecki si pravda dokázal s pomocí kolegů ze ZOW zařídit poněkud přijatelnější podmínky, nesmí se ovšem zapomínat na nepřeberné množství vězňů, kterým se za to odvděčil stejnou mincí. O jeho účasti ve varšavském povstání a protikomunistickém odboji ani nemluvě. Jestli tohle není národní hrdina, tak pak už snad nikdo. Ke knize samotné mohu říct, že se jedná o jednu z ranějších prací Adama Cyry, což se na ní také v jistém smyslu podepsalo. Odborný text nepůsobí vždycky tak odborným dojmem, místy jako by navíc autorovi docházel dech a je hůře čitelný i obtížněji stravitelný, místy je tomu přesně naopak. Nic z toho ale nemám v plánu autorovi vyloženě vyčítat. Jsem především rád, že toto téma zpracoval a zpřístupnil tak mimořádnou osobnost Witolda Pileckého – jehož hutný, atmosféru osvětimské konspirace dokonale zachycující „Raport W“ v plném znění tvoří více než polovinu knihy – celému světu.

Kniha mě zaujala právě při návštěvě Osvětimi, kde jsem ji i zakoupila. V odborném textu jsem se občas ztrácela v záplavě jmen, ale samotné hlášení už bylo čtivější. Je zajímavé pohlédnout na Osvětim z jiné stránky - četla jsem knihu "Utekl jsem z Osvětimi" a ta je napsána vězněm z Birkenau, popisuje kruté podmínky v Březince, ale Witold byl vězněn přímo v táboře Auschwitz, kde se mu dařilo "lépe". Jsem za knihu ráda, mohu alespoň porovnat. A dále se chystám na "Noc" od Elie Wiesela, snad mi také přinese další zajímavé poznatky.