Kniha vypráví o švýcarské rodině Braunů, která plula na lodi. Začala však veliká bouře a loď ztroskotala na útesech poblíž nějakého pobřeží. Námořníci včetně kapitána odpluli na záchranných člunech a rodinu Braunů na lodi nechali. Braunovi postavili ze že zbytků lodi pramici a postupně se pokusili převézt všechny zásoby na ostrov, který, jak později zjistili, je neobydlený. Nedaleko břehu si postavili obydlí a začali se starat o dobytek,který si přivezli z lodě. Při jedné z výprav hlouběji do ostrova objevili strom banán, na kterém lze postavit dřevěný domek, což dělají domorodci. Zkusili to tedy udělat. Dole pod stromem pak ještě udělali malý přístřešek na kuchyň. Desetiletý Arnošt naučil oslíka, kterému dal jméno Ferda, táhnout vozík, na kterém převážel věci ze statku u pobřeží k obydlí na stromě. Jednou však Ferda Arnoštovi utekl a když ho později začali hledat, uviděli, jak ho požírá obrovská krajta. Několik dní poté se vypravili na lov na kole. Podařilo se jim chytit velikou želvu, která dotáhla jolu až k pobřeží, kde ji potom zabili. Udělali si z ní výbornou večeři. Když se další den Bedřich procházel, uviděl letícího orla. Bez váhání popadl pušku a jedinou ranou orla zasáhl. Nakonec toho litoval a slíbil, že se postará o osiřelá mláďata toho orla. Prvního si vzal Jakub a druhého Bedřich. Později z nich vyrostli velcí orli. Bedřichův orel ale chcípl, tak mu dal Jakub toho svého. Jednou se chlapci s otcem vydali na průzkumnou výpravu do ostrova. Vzali s sebou i orla, kterého pojmenovali Blesk a také dvě dogy, které našli na palubě ztroskotané lodi. Cestou uviděli zvláštní buvoly bantengy, kteří se dají snadno ochočit. Braunovi by takéhle buvoly zrovna potřebovali. Když se vraceli, náhle se za nimi ozval hlasitý štěkot. Otočili se a uviděli dogy, jak hnali vedle sebe tele bantenga. Hnali ho až do statku, kde ho Braunovi zavřeli do ohrady. Pak ale začalo velmi pršet a utíkali rychle domů. Neustále pršelo celý den. Jejich dům se v dešti zničil. Šli se tedy schovat do kuchyňky. Když déšť konečně ustal, šli zkontrolovat jejich statek. Lávka přes řeku, která dělila statek a dům na stromě, byla však zatopená. Nakonec se jim povedlo lávku opatrně přejít a došli do statku. Ten byl naštěstí v pořádku. Rodina Braunů tam bezpečně přespala. Když se jednou Arnošt vydal na výpravu, nalezl vytesanou místnost. Hned to oznámil celé rodině a vypravili se tam společně. Na jedné stěně byl nápis:,, Léta Páně 1741. Smiluj se, Bože." Někdo tam tedy byl už dávno před nimi. Teď se tam ale zabydleli oni. Jednoho dne ráno se Bedřich probudil a vzrušeně volal, že na útesech, kde předtím ztroskotala jejich loď je velryba. S oběma dogami přepluli na jole k velrybě. Získali z ní veliké množství tuku. Jedná z dog, Bill, uklouzla však na velrybě a sklouzla do vody, kde ji sežrali žraloci. Na útesu tedy udělali malý kříž z velrybích kostí. Později Jakub s Bedřichem uskutečnili plavbu kolem ostrova. Nalezli při tom Krokodýlí řeku. Bedřicha tam totiž napadl krokodýl a dokonce viděli i dva další krokodýly, kteří spolu navzájem soupeřili. Cestou také spatřili další ostrov, ale tam se chtěli podívat až někdy jindy. Pak se ztratili v mlze, ale dokázali se vrátit zpět domů. Jednou Když ve svém Skalním hradu chtěli udělat výklenek, našli staré listiny, kde jeden trosečník vypráví, jak nalezl zlato. Na jole se Braunovi vydali na zlatokopeckou výpravu. Zlato tam skutečně našli. Dokonce objevili i jeskyni toho trosečníka a jeho kosti. Po návratu do Skalního hradu si řekli, že kdyby se nakonec z ostrova přece jen vrátili, peněz by měli hodně. Jednoho dne se Bedřich procházel, když tu náhle spatřil kormorána, který měl na noze papírek. Na papírku Bedřich užasle četl, jak nějaká trosečníci popisuje, na jakém ostrově se nachází. Ten ostrov Bedřich znal - viděl ho s Jakubem při plavbě kolem ostrova. Bedřich se tedy vypravil trosečnici najít. Vzal si s sebou i orla Bleska. Když na ostrov doplul, hned blízko pobřeží uviděl stádečko divokých prasat. Chtěl jedno z nich ulovit, ale najednou se objevili dva příšerní draci a prasata zabili. Bedřich rychle utekl (Podivní draci byli ve skutečnosti varani, ale tehdy nikdo varhany neznal). Po chvíli cesty uviděl nějaký kouř. Došel k němu a uviděl obydlí pravděpodobně té trosečnice. Trosečnice tam byla. Jmenovala se Jana. Bedřich ji odvezl k nim na ostrov. Ostatní ji radostně přivítali a přijali. Jednou přijela k ostrovu loď. Vzala trosečníky na palubu a odvezla je do Austrálie, kde se později zabydleli. Jana se setkala se svým otcem a vzala si Bedřicha. Jakub se stal přírodovědcem, Arnošt byl kněz a misionář u indiánů a nejmladší František velrybářem v Sydney. Všechno nakonec dobře dopadlo.

Švýcarského robinsona jsem kdysi (nedo)četl v angličtině, ale mám dojem, že mnoho zde zmíněných věcí nebylo ani v anglické verzi, ani ve verzi od Polácha. V této verzi jsou uvěřitelnější reálie, oproti anglické verzi skutečně kratší dialogy, nejsou vymazány zmínky o víře, a děj je (na můj vkus příliš) pokrácený.