DobroDruhům

Autorka mi je ako herečka sympatická, preto som si knihu zvolila v rámci výzvy. Ak to mali byť osobné zápisky formou denníku nemuselo byť na obale knihy cca 20 destinácií, z ktorých mnohé sú spomenuté len na 1-2 stránky a takmer nič okrem toho, nad čím autorka rozmýšľala sa nedozvieme ( napr. Berlín, Paríž, Budapešť, Barbados, škoda aj Bosny). Aby som však nebola len negatívna, mnohé iné miesta boli podané pútavo (vrátane častí o Česku), ktoré boli doplnené aj fotografiami, páčili sa mi zakončenia prepracovanejších kapitol praktickými radami. Mám však pocit, akoby kniha neprešla pred vydaním redakčnými úpravami. Časté používanie zámen, bez predošlého uvedenia o koho vlastne ide. Autorka hovorí niečo k čitateľovi, o riadok ďalej sama pre seba a zakončí to vetou pre niekoho konkrétneho, avšak ťažko sa tipuje pre koho vlastne. Pôsobí to rušivo a chaoticky. Jasno v tom majú zrejme len najbližší ľudia z jej okolia. Kapitol s názvom Láska sa mi tam zdalo príliš veľa v porovnaní s tým, koľko málo sme sa dozvedeli o miestach z obálky. Žiaľ nemôžem odporúčať ďalej a nechápem tomu BOOM-U okolo.

Autorka mi je ako herečka sympatická, preto som si knihu zvolila v rámci výzvy. Ak to mali byť osobné zápisky formou denníku nemuselo byť na obale knihy cca 20 destinácií, z ktorých mnohé sú spomenuté len na 1-2 stránky a takmer nič okrem toho, nad čím autorka rozmýšľala sa nedozvieme ( napr. Berlín, Paríž, Budapešť, Barbados, škoda aj Bosny). Aby som však nebola len negatívna, mnohé iné miesta boli podané pútavo (vrátane častí o Česku), ktoré boli doplnené aj fotografiami, páčili sa mi zakončenia prepracovanejších kapitol praktickými radami. Mám však pocit, akoby kniha neprešla pred vydaním redakčnými úpravami. Časté používanie zámen, bez predošlého uvedenia o koho vlastne ide. Autorka hovorí niečo k čitateľovi, o riadok ďalej sama pre seba a zakončí to vetou pre niekoho konkrétneho, avšak ťažko sa tipuje pre koho vlastne. Pôsobí to rušivo a chaoticky. Jasno v tom majú zrejme len najbližší ľudia z jej okolia. Kapitol s názvom Láska sa mi tam zdalo príliš veľa v porovnaní s tým, koľko málo sme sa dozvedeli o miestach z obálky. Žiaľ nemôžem odporúčať ďalej a nechápem tomu BOOM-U okolo.

UCHOKNIHA. Začnu pochvalou - Tereza Ramba je určitě člověk do nepohody, takže pokud by jste si jí chtěli přibalit na cesty, rozhodně by to byl přínos... Jen tak něčeho se nezalekne - horko nebo zima, vždycky je to prima. Exotická zvěř všeho druhu také není překážkou... Moje chyba byla, že jsem od knížky čekala především cestopis, ale tohle cestopis rozhodně není (nemluvě o tom, kdo zařadil knihu do literatury faktu, ten asi četl pouze Křemílka s Vochomůrkou a Perníkovou chaloupku). Je to spíš soubor pocitů, názorů a postřehů, lehce se dotýkající různých (exotických) destinací. Dotyk je to ale dost letmý, takže se hlavně dozvíte, co kde Tereza jedla nebo jak se cítila. Ti, kteří už mají taky nějaké cesty za sebou, to určitě chápou - má to velmi vysokou osobní hodnotu. Ale nezlobte se na mě, hanba by mě fackovala, pokud bych chtěla vydávat knižně historky ze svých cest, třeba o tom, jak je těžké najít v Turecku v místní vesničce pod horou Aladağlar veřejný záchodek, zrovna, když vás trápí střevní potíže spojené s exotickou zemí (nebudu vás napínat, nejsou tam, zato tam žijí velmi hodní lidé :-) nebo jaké máte pocity, když v rumunských horách narazíte na mrtvého koně u říčky, ze které jste si o pár desítek výškových metrů níž nabrali vodu... A to byste prokládali lyrickým vykládáním o láskách minulých a současných, v tomto případě se ale mnohdy dozvíte víc, než chcete - tedy pokud jste stejný cynik jako já a milostné vrkání vás v knižní podobě rozhodně neoslovují... Určitě se najdou čtenářky, kterým se právě tenhle exotický mix emocí, dálek a citátů ve stylu "Láska je" bude líbit.