Do skonání věků

Jsou knihy, kde autor čtenáře dlouze seznamuje se světem a hrdiny a až pak se něco děje. A jsou knihy, kdy se ocitnete postavám v životě (a v jejich světě) a hned uprostřed akce a až pak postupně zjišťujete něco o nich. "Do skonání věků" patří do té druhé skupiny a je fakt dobře napsaná. I když trochu uvedení do světa je v předmluvě, kde autorka vysvětluje, že se to odehrává ve světě počítačové hry Melior Annis, ale že klidně můžeme číst i bez znalosti této hry. Má pravdu Je tam docela dost překvapivých zvratů v ději (ty já mám moc ráda). A i věci, které se zprvu zdají nelogické, jsou vysvětlený (mám na mysli jednání Garetha ve chvíli, kdy se s ním setkáme, víc nevyspojleruju). Takže shrnuto: sympatické hlavní postavy, nečekané zvraty v ději, uvěřitelné jednání zrádné postavy (tady jsem váhala jestli to napsat, nerada bych spojlerovala). Jediné co bych vytkla je, že v jedné scéně ke konci postavy náhle začaly být patetické, naštěsti je to pak přešlo. Snad mám trochu problém s tou pomíjivostí světa, ale jak jsem pochopila (z Wikipedie) tak to funguje v té hře, takže to ani není kritika. Jdu číst další díl. Za recenzní výtisk děkuji autorce.

Tak tohle byla paráda! První půlku knížky jsem si říkala, že je to taková fajn oddechovka - putování, intriky, sem tam nějaký souboj, no ale druhá půlka mě vyvedla z omylu. Přišel zvrat za zvratem a některé byli fakt šokující, akcí se tu nešetřilo a napětí bylo na takové výši, že jsem knihu zavřela až po poslední kapitole. No a hned jdu na druhý díl :D