Dlouhá cesta domů

Letadlo se odlepilo od země..., ale pohrávaly si s ním vzdušné proudy. Třáslo se, nadskakovalo a Ruth se začala polohlasně modlit. "Panebože, doprdele, doprdele, Ježíši Kriste." Tak po delší době jsem se vrátila mezi své oblíbené postavy, do oblíbené vesničky. A návrat to byl velkolepý. Sice příběh není napínavý, a když se povětšinou jen rozklíčují obrazy, tak je občas i trochu nudný, ale čtení stálo za to. Velikou chválu dávám za Ruth. Patří k mým nejoblíbenějším postavám z této série. A možná i ze všech sérií, které čtu. Pokaždé mě odrovná. Ovšem i ostatní postavy a jejich dialogy umí pobavit. Autorčin smysl pro humor si také zaslouží pochvalu. A stejně tak i obálka knihy. Ty jsou vždy perfetkní. Konec je zvláštní. Ale myslím, že jiné zakončení by ani nepřipadalo v úvahu. Mně se i trochu ulevilo, jakým stylem autorka vyřešila situaci. Těším se na další setkání s Ruth, Rózou, Armandem, Jean Guyem, Reine-Marií a dalšími postavičkami z Three Pines.

Nebýt toho konce, cca posledních 50-100 stran, tak má 2*, ale nakonec to ten konec zachránil. Byla jsem překvapená novou sebedůvěrou Clary a taky jsem tušila, jak to bylo, dřív než Gamashe