Divočina pod kůží

Kdyby zde bylo o trochu více děje a o trochu méně sexu, bylo by to vlastně fajn čtení. Takhle je to běžná žánrovka, která zapadne mezi ostatními. Škoda, kovbojských romancí není nikdy dost. Za povedenou výraznou obálku dávám o půl hvězdičky víc.

,,Neměl bych to přiznávat, takže mi prosím nic neříkej, Laylo. Ale stačí jeden pohled na tebe a jsem ztracený. Nořím se hlouběji a hlouběji, ale není to jako topit se. Ať už je to cokoli, chci to tak moc, až to bolí.“ ***** ,,Jsi můj zázrak. Dobro, které takový prevít jako já nikdy neměl poznat… Říkal jsem ti, že mě nenapadá slovo, které by popsalo ten pocit, když jsi mi vstoupila do života… a jediné, co mě napadá, je, že jsi mou sněženkou po dlouhé zimě, jsi první zapraskání v krbu, když rozdělávám oheň, jsi slunce, které zahání bouřkové mraky. Zlato, jsi můj zatracený zázrak." ***** Na knihu jsem se těšila, jakmile jsem si přečetla anotaci. Hodná holka, která se zakouká do otce svého ex zní sakra dobře! No, teď půjdu proti proudu, protože mě kniha zklamala. Čekala jsem, že příběh půjde víc do hloubky a bude se řešit minulost obou hrdinů, že jejich vztah bude více komplikovanější. Co jsem dostala? Jen prasárny, hodně mluvení o se*u, přemýšlení o něm a pak dělání se*u. O tom celá ta kniha je. Já jsem věděla do čeho jdu, jen jsem nečekala, že celá kniha bude jen o tom jediném.