Je těžké napsat o téhle knize, že byla lidská, protože pod tímhle pojmem si my lidé představujeme samé krásné a pozitivní věci. Ale lidstvo nemá jen krásné a pozitivní vlastnosti, to už nás historie nesčetněkrát přesvědčila... Na to, že jde o příběh točící se kolem tří žen, má děj poměrně velké časové rozpětí - odehrává se mezi lety 1939 až 1959. Opravdu hodně oceňuji autorčin pohled na všechny hlavní hrdinky (nebo spíš hlavně na dvě z nich - Kasii a Hertu, příběh američanky Caroline mě zaujal minimálně). Zpracování jejich postav je velice zdařilé, rozhodně při čtení i náhodné stránky románu přesně víte, která z nich zrovna vypráví. Kasia je vykreslená jako mladá, naivní, zamilovaná dívka, která se z mladické nerozvážnosti zapojí do polského odboje. Herta oproti tomu mladá, cílevědomá lékařka, která lékařské povolání bere opravdu vážně - chce léčit a pomáhat lidem. Jak se z ní mohla v tak krátkém čase stát lidská zrůda, je v knížce velmi dobře vykresleno. Při čtení jsem si nejednou vzpomněla na Stanfordský vězeňský experiment, ve kterém se ukázalo, že i psychicky zdravý člověk, pokud je vystaven extrémním podmínkám, se k nepoznání změní... U téhle knížky rozhodně doporučuji přečíst i doslov, který románový děj skvěle dovysvětlil. Dechberoucí jsou i fotografie na konci knihy, i ty příběh perfektně doplnily.

Četla jsem knihu dlouho, nějak jsem nemohla na jeden zátah pojmout tu hrůzu, o které víme všichni, že se děla, ale pokud si přečtete, že tohle se opravdu dělo, nemáte vůbec chuť na další pokračování ve čtení, protože každý má nějaký strop, za který už prostě nemůže. Postupně jsem knihu dočetla a dnes k ránu, když jsem dočítala poslední stránku, jsem si řekla.... uffff, je to za mnou. A hurá do dnešní doby, do práce, do kolektivu, kde se bude probírat co v sobotu bude kdo vařit k obědu a jaký prášek na praní je ten TOP... a bude zas dušička v pohodě všedního, poklidného dne, bez násilí a bez válek. Ale poslední slovo bych přeci jen dodala - se všemi těmito knihami do škol, do povinné literatury, ať ti naši potomci vědí, jak se naši dědové o náš klidný život prali.