Jak já tomu mamánkovi Romanovi držela palečky... Opět moc pěkné, nenáročné, oddechové, někdy lehce předvídatelné, ale svěží čtení z pera mé oblíbené slovenské autorky. Čtení, které vůbec nenudí, je obrazem našich životů a já vždy s radostí sáhnu po dalším z příběhů paní autorky. Tentokrát jsem příběh o Olivii dočetla s uspokojením, neboť dopadl podle mých představ. Stará láska totiž nerezaví !

Příběh Olivie, dítěte, které sice rodiče milovali, ale měli na ně tak málo času. Ještě že měla dědečka, se kterým žila do posledních jeho dní. Její další oporou byla přítelkyně Dorotka, jejímu nelehkému osudu je také věnováno hodně pozornosti. A tak s těmito dvěma přítelkyněmi prožíváme všechny osudové okamžiky, jako chystané svatby obou, které však nekončí dobře, tak i konečné vyřešení jejich strastí. Je to kniha o lásce i o smutku, ale mně se velice líbila, však je od mé oblíbené autorky.