Dítě, škola a matematika

Ke knize jsem se dostala v rámci pedagogického studia, konkrétně pak při studia didaktiky matematiky. První tři kapitoly mi tedy daly zabrat, moc mě nebavily a nekteré věty jsem si musela číst i víckrát, abych pochopila jejich smysl. Od 4. kapitoly se to ale změnilo, kniha byla daleko více zábavná a úplně nejvíc mě bavily kapitoly 8 Formální a neformální znalosti a 9 Sociální klima třídy. Stejně jako uživatel _Andrew_ jsem měla problém s matematickými příběhy, které jsou v knize označeny jmény a když na ne bylo později v knize odkazováno, musela jsem si dohledávat, o jaky příběh v knize šlo, protože jsem si to už nepamatovala. Celkově hodnotím knihu pro učitele matematiky přínosnou. Pomoc by mohla ale i rodičům, kteří se s dětmi doma matematiku učí.

Ke knize jsem se dostal v rámci didaktiky matematiky v rámci studia. Retrospektivně byla jednou z těch nejčtivějších z toho, co jsem měl možnost číst. Kniha se mi líbila. Nejpřínosnější pro mě byly příběhy z praxe vhodně komentované:“Co se dělo, proč se to dělo“. Nejvíce se mi líbily kapitoly 2, 6, 7, 8, 9. Nejméně mě zaujaly kapitoly 3 a 5. Taktéž mi vadilo, že příběhy (pojmenované jmény) se v průběhy knihy zmiňovaly převážně jménem, a nikoliv krátkým popisem situace o co v příběhu šlo. Narušovalo to plynulé čtení a musel jsem listovat sem a tam, neboť příběhů bylo v knize docela dost a nepamatoval jsem si přesně které jméno bylo u kterého příběhu. Klady však převažují. Mimo výborných příkladů z praxe, které jsem již zmínil, byly dobré i některé aktivity a úlohy. Zároveň se člověk díky knize zamyslí nad svou koncepcí toho „Jak by chtěl učit“. Potěšilo mě, že s většinou knihy jsem se dokázal ztotožnit.