Díky Příběh o přátelství

Autorčiny ilustrace mě moc baví (vlastně nejvíc z celé knížky), příběh už je trochu slabší. Ne že by byl nesmyslný, i záměr je úplně jasný, ale samotné zpracování trochu pokulhává. Děj je možná příliš zkratkovitý a zvrat náhlý (anebo tomu chybí něco jiného, co neumím popsat...). Sourozenci od stejné autorky mi přišli vtipnější a vypointovanější, více se mi líbilo i Duchové neklepou na dveře, kde Bonilla vytvořila jen ilustrace. Ale moc nás se synem bavilo hledat schovávajíc se desáté kuře a užívat si i jiné vtipné detaily.

Příběh byl trošku slabší a to hlavně proto, že mi přišlo, jak kdyby mi někdo v půlce knížky kus vzal. Příběh se rozjíždí a pak najednou skok a konec. Poselství jsme ale s Bambulkou pochopily. A hlavně nás bavily ilustrace. Byly skvělé, nápadité, vtipné.