Diktátoři černého kontinentu

Při čtení této knihy jsem si vzpomněl na slova politologa, spisovatele Oty Ulče, že většina afrických vládců jsou kleptokrati a lidožrouti, nebyl daleko od pravdy. Kleptokracie se v některých státech stala doktrínou, Mobutu, diktátor z Konga při projevu v roce 1976 před zraky 70 tsíc lidí pronesl : Pokud chcete krást, kraďte, ale jen málo, pokud budete krást moc, aby jste přes noc zbohatli, brzy vás chytí. Kanibalismem proslul Bokassa ze Středoafrické republiky, při jeho korunovaci na císaře se vypilo pětašedesát tisíc lahví šampanského a podle některých zdrojů nechybělo lidské maso v podobě rostbífu. Kamuzu Banda Z Malawi, který se dožil pomalu 100 let házel své politické odpůrce krokodýlům , podobně se choval řezník Idy Amin v Ugandě, mimochodem našich soudruhů, vyváželi jsme tam třeba letadla L-29 Albatros. Psychopat z Rovníkové Guiney Macías Nguema se prohlásil za Velmistra vzdělanosti, vědy a kultury, kdo diktátora převyšoval intelektem, nebo nosil brýle, byl vzdělaný, určitě i četl a usiloval o státní převrat, byl zastřelen. Nguema praktikoval šamanismus , prý se dovedl převtělit do tygra , když měl být popraven odmítli ho vojáci zastřelit, báli se , že se vrátí v podobě tygra a roztrhá je, musela přiletět popravčí četa z Maroka, aby Nguemu sprovodila ze světa. Malý náhled o čem kniha pojednává, o každého diktátora je většinou uveden nějaký výstřelek, kterým proslul, ojedinělá publikace nabitá informacemi o despotech Afriky, kterou považuji od autora za nejlepší. Na konci knihy jsou tabulky vyhlášení nezávislosti afrických států, vnitřní konflikty a občanské války v Africe od roku 1945 , státní převraty. Pět hvězd více dát nejde.

Snad žádný jiný kontinent v minulém století nezažil takovou kohortu autoritativních vůdců a vyšinutých diktátorů jako Afrika. Zhruba od 60. let 20. století se kontinentem přelila vlna osvobozujících hnutí, v jejichž čele stáli ti, kteří nejvíce řvali proti koloniální nadvládě. Výsledkem však často byl totální rozvrat nových států, série nekontrolované vlny násilí, drancování přírodních zdrojů a úpadek do roztáčející se spirály chudoby a hladu. Jednotlivé kapitoly knihy přinášejí stručné medailonky vůdců bez hlubších analýz a často recyklují obecně známé informace, což je poměrně škoda. Jo a v Libri by měli koupit korektorovi silnější brýle, těch chyb je tam opravdu hodně...