Digenis Akritis

V českém prostředí musíme být rádi za každý překlad z byzantské literatury či poezie. Tento dobrodružný epos představuje zajímavou ukázku snahy o napodobení Homérských příběhů a roli byzantsko-arabských válek na utváření něčeho, co by se dalo s dostatečnou rezervou označit za byzantskou národní hrdost. Dnešní čtenář by měl při četbě mít na paměti, že čte útržkovité příběhy z 11. a 12. století, založené navíc na ústní tradici. Nejedná se o propracovaný příběh, spíše o spojení nesouvisejících epizod, přičemž na počátku stojí život a činy hraničářova otce a na konci smrt samotného hraničáře. Dovedl bych si představit, že schopný romanopisec by tuto látku mohl použít k napsání poutavého dobrodružného příběhu. Nicméně hlavního hrdinu by musel trochu více přiblížit obyčejnému člověku, protože v samotném eposu je hraničář skutečným supermanem. Ve věku 12 let zardousí dva medvědy, roztrhne laň na dvě poloviny a mečem rozpůlí hlavu lvovi, a to vše za jeden den. Na zpáteční cestě ještě unese svoji milovanou, nechá se pronásledovat tisícem vojáků, které druhý den sám zmasakruje. Potom od tchána odmítne hromadu zlata a odchází žít do hor. Hraničář je ovšem takový frajer, že jedním máchnutím mečem usekne drakovi všechny tři hlavy a když ho požádá samotný císař, aby se k němu dostavil, odpoví mu, ať se na něj přijede podívat sám.

U nás víceméně neznámý text, který i díky svému zasazení mísí hned několik kultur. Máme zde tak vlivy křesťanství a islámu nebo odkazy na řecké mýty a bohy. Předmluva skvěle zasadí dílo do kontextu a osvětlí pozadí jeho překladu, v závěru ještě doplněno obsáhlými vysvětlivkami. Je ale smutné, že se více podobných textů nedochovalo. Starořecké mýty tu máme od A do Z, ale byzantský epos se nám dochoval pravděpodobně jen tenhle jeden.