Deset tisíc životů

Páni...tak tohle byla jiná káva. Popravdě řečeno, jsem nevěděl, co od knihy čekat, jen mě tak nějak vábila... Nečetl jsem příliš recenzí, jen jsem si zevrubně zjistil, o co jde a přemýšlel, co je to zač. Nakonec jsem neodolal, knihu koupil a nechal půl roku ležet ladem v temném koutě mé knihovny, ve kterém syslím knihy v hromádkách "musím si přečíst". A teď na to konečně přišla řada a já...já jsem nadšený. Na jednu stranu se čte velmi snadno, lehounce, příjemně,... Na stranu druhou jsem často na chvíli odložil a poslouchal hlasy ve své hlavě ("Prosím pana Nováka na úsek vratných lahví" - nikdy, nikdy nečtěte v Kauflandu:-)), respektive přemýšlel o sobě, životě, zkušenostech... Nikdy předtím jsem netušil, co ve mně dřímá za filozofa. Podtrženo sečteno: asi to nesedne každému, ale já to řadím do top 10 knih, které si rád přečtu znovu.

Deset tisíc životů bych doporučil zejména fanouškům netradiční fantastiky, kteří mají rádi tu dystopický, tu humorný, většinou však až mrazivě realistický portrét dnešní a možné budoucí společnosti. Hlavním hrdinou je nepoučitelně naivní duše, která přes tisíce prožitých bytí nepřestává věřit v naději a lásku. Některé její tváře si zamilujete, jiné ne. Knihu drží pohromadě zejména nosný vztah se Smrtí a samozřejmě i celý ústřední motiv. Trochu zamrzí, že se autor držel možná až příliš při zemi a nepřihodil nějaký praštěnější, zapamatovatelnější příběh (na druhou stranu je ale znát návaznost a fakt, že se to celé odehrává ve stejném vesmíru, jen v jiných dobách, což je zase povedené, protože leckdo by takovou provázanost vzhledem k tématu vytvořit nezvládl). Ne že by jednotlivé kapitoly nebyly dostatečně rozmanité, žádná ovšem nevyčnívá tak, že by ve čtenáři rezonovala dlouho po přečtení a byla skutečně výjimečná. U některých se pousmějete, u jiných lehce dojmete. A pak na ně zapomenete. Nic víc. Přesto se jedná o zvláštní titul, který si rozhodně zaslouží pozornost.