Deník malého poseroutky 17 - Wíbuch Plýny

Greg se vydává za slávou a vyjíždí spolu s bratrem Rodrickem a jeho kapelou Wíbušná plýna na cesty. Zažívají spolu dobrodružství, strasti i radosti. Greg zjistí, že sláva nejsou jen peníze a úspěch, ale také i stres a absolutně žádné soukromí. A o tom se přesvědčil na vlastní kůži. Vždycky jsem si myslel, že chci být bohatý a slavný. Ale teď si začínám říkat, jestli peníze a sláva vůbec stojí za celou tu pakárnu kolem. Být členem kapely není vůbec žádná sranda. Shánět místa ke koncertování, s tím spojené financování nejen členů kapely, ale také vydání alba, focení a další. Ale kapela Wíbušná plýna je pro Rodricka vše. Stále doufá, že mohou být slavní a neustále přemýšlí, jak tohoto zatím nesplněného snu dosáhnout. A tak ho napadne první krok k úspěchu účast v soutěži Souboj Kapel. Ani se mi nechce věřit, že se mi do rukou dostalo již sedmnácté pokračování této úspěšné série. Jako by to bylo včera, kdy vyšel první díl Poseroutky a všichni z něho byli, jak se říká, hotoví. Z některých nečtenářů se díky němu stali čtenáři a nastala éra ve čtení různých typů deníků. Musím říct, že i já jsem se stala jeho pravidelnou čtenářkou (i když už dávno nejsem cílová skupina) a poctivě očekávám každý další díl a těším se, co pan autor Kinney opět vymyslí. Téma tohoto dílu mi přišlo hodně zajímavé a ještě málo probádané. Dříve jsme se o kapele něco dozvěděli, ale tady byl prostor jen pro Wíbušnou plýnu. Autor opět nezklamal svým humorem a originalitou. Cesta kapely ke slávě a k soutěži byla nesmírně zajímavá, takže se četla jedním dechem, ale Musím říct, že mě osobně více baví příběhy, kde se v hlavní roli ocitá sám Greg. Spolu s Rowleym jsou prostě supr dvojka. Takže byla to fajn změna, ale raději se vrátím k dílům, kde se hlavní příběh točí kolem Grega. Pokaždé, když otevřu knihu Deník malého Poseroutky, kroutím hlavou nad tím, kde Jeff Kinney bere tu originalitu, slovní zásobu, nápady, které na nás chrlí každý nový a nový díl. Je to jeden z mála autorů, u kterého mám pocit, že ať sáhnu po kterékoliv knize, nebudu zklamaná a vždy mě pobaví. Pokaždé se dokážu u Poseroutky odreagovat a přijít na jiné myšlenky. Pokud máte starosti, nebo se vám jen chce lehnout do postele a relaxovat, určitě sáhněte po Gregovi. Knihu Wíbuch plýny každopádně doporučuji všem rockerům či členům začínající kapely (ale pozor, některé rady zkuste na vlastní nebezpečí).

Poseroutka mě prostě baví,