Deník malého poseroutky 19 - Recept na katastrofu

Tak schválně, kolik z Vás četlo v dětství deník malého Poseroutky? Já myslím, že spousta. Greg je totiž tak jedinečný a vtipný, že minul jen málo dětských čtenářů. Je to jako včera, co jsem se v jedenácti smála nad jeho myšlenkovými pochody. A směju se i dneska a to je mi čtyřiadvacet. Zkrátka tenhle formát mi neskutečně chyběl. Recept na katastrofu mě opět dokázal několikrát rozesmát nahlas. Ulítlá šéfka bábi, Hvězda, která spatřuje svůj odraz v zrcadle či milostná historie Grega mámy, objednaný humr a T-bone stejk. Ačkoliv nejsem cílovka, fakt jsem se náramně pobavila. Určitě se chystám na to, že si všechny díly přečtu ještě jednou. Poctivě mám totiž z dětství přečteno snad prvních pět dílů a zbylé mě minuly. A jaké pro mě bylo překvapení, že tento díl byl už 19?! Musím toho spoustu dohnat! Sečteno podtrženo, nejen tento díl, ale i celého Poseroutku Vám doporučuji všemi deseti!

Nevím, jak to ten Kinney dělá, ale je absolutní mág v tom, jak nás i po 15! letech dokáže stále udržet u Gregových zápisků tak, jako kdyby šlo o první neotřelý díl. Dokáže, stejně jako tvůrci Simpsonů, vyprávět neustále poutavé zážitky jednoho pubescentního amerického kluka tak, aby se člověk vůbec nezamýšlel nad tím, že se vlastně zaseknul v čase a prožil kupříkladu jedno léto v jednom a tom samém věku už několikrát. A přitom se autorovi semtam zdařile povede odkázat na dění X knížek nazpátek. Podtrženo, sečteno je tu zkrátka pořád všecko dobře a doufám, že i za dalších 15 let budu stále číst, jak komplikovaný má 13letý Greg vlastně život, ale s jakým nadhledem to lze všecko vnímat.