Z toho nízkého hodnocení je mi trochu smutno. Pro mě je Baltazar Iks něco jako kvalitní a nešizený cucavý bonbón na bolavý krk: velmi dobrý, velmi nevšední, výjimečně povedený a přitom na dětského čtenáře vysoce účinný! Paní učitelka ze 7.třídy měla prosbu: "Pošlu k vám holčinu, která vůbec nečte, a něco jí zkuste naordinovat - nepřečte ani zadání slovní úlohy, s jakýmkoli textem má ukrutný problém. Potřebuju ji rozečíst, naučit chápat tištěné/psané slovo!" Dali jsme jí Deník Baltazara Iks a ona z něj nadšeně předčítala své mamce. Potom si půjčila 2.díl, i ten zhltla a přišla pro další knížku. Začali jsme Babičkou drsňačkou a pokračovali jsme v půjčování všech dalších Walliamsových knih. Teď už čte podle svého výběru a se slovními úlohami problémy nemá. P.S. Knihu mi doporučil syn, který byl tehdy asi v 5.třídě.

Také nerozumím negativnímu hodnocení. Je pravda, že na začátku je to takové prazvláštní a ta Baltazaří mluva dělá trochu problémy. Ale jednoho chlapce, naprostého nečtenáře, si získala příběhem i svérázným humorem. Teď pracuje na druhém díle, který prokládá už i jinými knížkami. A to je to nejdůležitější.