Demon Copperhead

Se zájmem jsem očekávala tento titul .... O malém chlapci Demonovi, kterému již od vstupu na svět osud rozdal špatné karty - ale on se úporně snaží vymanit z pozice outsidera a bojovat se svými démony .... Vzpomínka na dílo Dickense se tu promítne - a přiznám se, že mi bylo o něco blíže .... Těžko se mi smiřuje s myšlenkou, že se ta doba od časů viktoriánské Anglie příliš nezměnila, a postavení osamělých dětí je bojem o přežití .... Vzkaz autorky je dojemný : Dětem, které se v takové temnotě denodenně budí hladové.... Které přišly o rodinu kvůli chudobě a závislosti.... Které si připadají neviditelné anebo si přejí, aby neviditelné byly.... Pro tyto je napsaná tato knížka ... Se závěrem, který potěší : Demon konečně nachází cestu k oceánu /svobody / a je to pozitivní milník na jeho cestě ... Určitě doporučím.

Do téhle knihy jsem šla hlavně kvůli recenzím a taky proto, že jsem chtěla zjistit, jak moc připomíná styl knihy Malý život. A upřímně… nebylo to vůbec lehké čtení, ale zároveň se to četlo strašně dobře. Autorka píše takovým způsobem, že vás do příběhu okamžitě vtáhne, i když víte, že vás nečeká nic hezkého. Demon byl skvěle napsaná postava. Sarkastický, tvrdohlavý, občas na facku, ale zároveň mi ho bylo strašně líto. Celý jeho život je vlastně jeden boj za druhým a chvílemi jsem měla pocit, že mu osud snad ani nedovolí si oddechnout. Hodně těžce se mi četly části se závislostí. Jakmile je tohle téma v knize, nikdy mi není při čtení dobře. Asi to prostě nikdy úplně nepochopím a možná právě proto mě to zasahuje ještě víc. Bylo hrozné sledovat, jak snadno může člověk sklouznout někam, odkud se pak strašně těžko vrací. Přesto to není kniha, která by byla smutná jen pro efekt. Má v sobě obrovskou sílu a hlavně působí strašně lidsky a opravdově. Není to příběh, který si člověk přečte a zapomene na něj druhý den. Ve mně zůstal ještě dlouho po dočtení.