Dějiny českých zemí – pro děti

Krátké příběhy představující nejdůležitější milníky českých dějin. Líbí se mi způsob vypravování, kdy dědeček vysvětluje svému vnukovi, co se jak a proč přihodilo. Sympatické je i to, že zde velký prostor dostaly moderní dějiny.

To je ale krásná otázka, viďte?! Nicméně důvod se hned nabízí – žádná země nemá tak krásné pověsti i dějiny jako my. Proto, když jsem dostala k recenzi knížku Dějiny českých zemí pro děti, zatleskala jsem. A víte, proč? Nejen, že jim závidím, že se mohou učit z takové hezké a stručné knížky, jakou právě vidíte, ale navíc jsem naprosto podlehla kouzlu ilustracím. Argument, proč by měly děti číst o českých dějinách? Každá země má svoji historii. Ta naše česká je nejbližší asi té francouzské anebo německé. Nicméně, je tak bohatá a krásná, že je škoda ji neučit. Jana Eislerová se do toho pustila a napsala tuto stručnou knížku, která těm nejmenším představí, alespoň to nejzákladnější z českých dějin. Hned na začátku vaše děti objeví informace o Věstonické Venuši, než se nadějete dostanete se lehce ke korunovačním klenotům a po zdolání Marie Terezie a Napoleona jste u současných dějin. Vypíchnout musím rok 1968 anebo Sametovou revoluci. V dnešním čase jsou zmíněné události obzvlášť k zapotřebí. Když jsem byla mladší, četla jsem knihu Obrázky z českých dějin. Jeli jsme vlakem na hrad Karlštejn a já si ve vlaku četla tuhle knihu plnou obrázků i informací. Tenkrát na mě ta knížka působila neuvěřitelně. Jaké jsou Dějiny českých zemí? Jsou báječné, ale bohužel stručné. Hlavní postavou je dědeček, který je moudrý a společně s vnukem Jiříkem se navzájem doplňují informace týkajících se našich dějin. Takhle by to totiž mělo být i v rodinách – když rodiče pracují, pak by nastoupit měli prarodiče. U mě to nebylo jinak, a je to dobrá zkušenost. Děda vypráví dějiny vtipnou a lehčí formou vhodnou pro vaše ratolesti. Osobně se mi líbila kapitola o Marii Terezii a povinné školní docházce. Tu by si měly vaše děti přečíst hned 3x. Krásný design Vaše děti ji jistě ocení. Myslím, že když by si přečetly i nějaké jiné pověsti, třeba obsáhlejší, budou spokojenější i informovanější. Antonín Šplíchal dal knížce krásný design, který rozhodně zaujme. Byla to zábava, a tu bych třeba i já chtěla před dalším dětem. Není důvod, proč jim ji nedopřát.