Víte, jak se o některých knihách říká, že jsou vyčerpávající, a myslí se tím, že se v nich dozvíte spoustu informací a hodně vám to dá? Tak to je i není případ téhle knihy. Spoustu informací jsem v ní rozhodně našel, ale zároveň mě vyčerpala doslova, a to hned několikrát, až jsem její četbu musel prokládat jinými, abych se vůbec dostal ke konci. Před Jiřím Fidlerem smekám za tu spoustu práce, jakou mu to muselo dát. Jak píše v předmluvě, kniha ani nevznikla z toho důvodu, aby se četla jako román, ale bude rád, když data, která shromáždil, v budoucnu poslouží k práci jiným autorům. Kéž by! Pak už bychom se konečně mohli dočkat kvalitního románového zpracování nějakých méně známých legionářských osudů, při jehož čtení bychom mohli tu a tam nahlédnout právě do Dějin československých legií v datech, dávat si věci do souvislostí, obohacovat své mozky i vlastenecké cítění a být hrdí.