Decibely nad Brnem

Tak 3,5*. Byť z úplně jiného kouta republiky, Brno je moje srdcovka a brněnská muzika tím spíš. Proto se mi těžko hodnotí. Do značné míry souhlasím s ludek.n, i když víc mi asi vadila odfláknutá korektorská práce (byla-li nějaká). Těch vět, kterým chybí podmět, slov v jiných než příslušných pádech apod. je prostě moc. Což je škoda, protože přes všechny nedostatky jde o přínosnou knihu. Jen není k souvislému čtení, ale spíš k občasnému nahlédnutí.

Co je potřeba říct na úplném začátku je, že Decibely nad Brnem rozhodně nejsou vyčerpávající encyklopedií brněnského bigbítu. Spíš by se o této knize dalo hovořit jako o jakémsi památníčku výborného hudebního publicisty a samozřejmě i brněnského patriota Petra Gratiase. To tak trochu předznamenává i zacílení knihy, protože Decibely nad Brnem, ať už chtěně či nechtěně, nejvíce zarezonují právě s duší obyvatel moravské metropole, pro které budou názvy jako Šelepka, U Kozáků nebo Stadion na Lenince, pojmy zcela ryzí a známé. Co mi na knize vadilo asi nejvíce je skutečnost, že se vlastně nejedná o souvislý text, ale o řadu medailonků jednotlivých hudebních těles, navíc s řazením, které od sebe oddělí některé přirozeně navazující uskupení, jako např. Progress Organization od Progres 2, nebo Krabat od Charlie The Bomber. Ve výsledku je to pak výčet toho, kdo s kým kdy hrál, kdy a kam odešel, kdo a kdy přišel… jména, jména a zase jména. Když už přijde nějaká odlehčující sekvence, je natolik osobitá, že ji nezasvěcený čtenář dost možná ani nepochopí. Číst Decibely nad Brnem na jeden zátah znamená běžet dokonale postaveným bludištěm a myslet si, že se v něm neztratíte.