Darwinův mýtus

Mnoho o Darwinovi, jeho živote, rodinnom zázemí, detstve, mladosti, štúdiách, priateľoch, formovaní jeho osobnosti a názorov. „... člověk může z vědeckých důvodů plně akceptovat evoluci a zároveň z vědeckých, filozofických, morálních a teologických důvodů ostře odmítnout darwinismus.“

Absurdní snůška kreacionistických báchorek. Chápu, že vyšla ve Spojených státech, kde se dodnes musí bojovat o výuku evoluce na školách, ale její vydání v Evropě je počin značně děsivý. Ne že bych chtěla zakazovat vydávání perverzit a lží, autor na ně má právo. Za varovné pokládám spíš to, že je někdo dobrovolně čte z jiných důvodů nežli studijních. Nejvíc mi vadí to, co se někdy napůl žertem nazývá argumentum ad Hitlerum. Nemáte-li rozumný argument, řekněte "bu bu bu Hitler", a teorie/vědec/téma jsou zdiskreditované. Evoluční teorie inspirovala nejen sociální darwinismus (na kterém ostatně nevidím nic špatného, ale to teď nechme stranou), nýbrž také etické vztahování se ke světu, v němž je člověk náhle primus inter pares, první mezi rovnými, a ne panovačná a plenící koruna stvoření. Darwin nás vede k uvědomění, že nejen šimpanz, ale v menší míře také kapr nebo čmelák jsou bytosti nám příbuzné a cítící stejně nebo podobně jako my. Obnovuje bratrský vztah k životu v nejrůznějších formách. To egomaniakální části pámbíčkářů jaksi uniká.