Darkly

Nebudu lhát... i s odstupem času si nejsem jistá, co přesně jsem to četla. Potřebovala bych asi manuál, který by mi vysvětlil, jak mám knihu číst... Kniha má zvláštní tempo. Trvalo mi skoro třetinu knihy, než jsem se začetla a přestala knihu odkládat. Autorka nás neustále zahlcuje takovým množstvím vjemů, že se v tom přestanete orientovat. Postavy jsou nijaké. Je jich zde požehnaně a každá má nějaké tajemství, které musí být odhaleno a po chvíli člověk neví, jak se sám jmenuje. Nejvíce času strávíte s Arkadií (vypravěčkou), ale nejde o postavu, kterou byste milovali... spíše je do počtu. Romantika se tu také mihne, ale je tak mimo mísu, že se jedná o rušivý než obohacující element. Princip samotné hry, kolem které se vyprávění točí, také nedává 2x smysl. I když se o všech možných Darkly hrách mluví, tak jsem tento “fenomén” nedokázala pochopit. Hodily by se nákresy těch her, nebo něco, čeho by se čtenář mohl opravdu chytit... Pokud jde o zápletku, tak to byl šílený guláš... nejprve si myslíme, že budeme tedy pátrat po ztraceném synkovi, pak se z toho vyklube hon na zakladatelku, pak do toho vstoupí XY šílených konspirací a nakonec Dia (Sherlock je oproti ní úplný břídil) vyřeší případ, který za XY let nevyřešili policajti a detektivové (dle příběhu) z celého světa. A ta šokující odhalení na konci? To už jsem jen nevěřícně kroutila hlavou a ptala se sama sebe... o čem to teda mělo být? Protože... jestli jsme na tu PRAVOU zápletku měli čekat až do poslední kapitoly, tak pak se mnou kniha dobře vydrbala. Shrnuto, podtrženo... Pokud máte rádi detektivky, kde do poslední chvíle budete tápat a nebudu mít vůbec tucha, kdo je ten “padouch”... tak tato kniha je pro vás. Děkuji Zoner Press za poskytnutí recenzního výtisku.

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Zoner Press za účelem recenze. Luisiana Veda vytvořila svět Darkly, místo kde nepoznáte rozdíl mezi skutečností a fantazií. Přestože už je tato herní designerka několik dekád po smrti, její jméno nikdy neupadlo v zapomnění. Naopak se o ní mluví víc než kdy dřív a její hry se prodávají po milionech. A společnost Darkly teď hledá stážisty. Jedná se o velmi prestižní stáž, na kterou se hlásí stovky uchazečů z celého světa. Arkadie ani v nejmenším nevěří, že by mohla jedno z míst dostat, ale najednou se ocitá mezi sedmi vybranými. Styl psaní je dobrý. Místy jsem měla pocit, že autorka příběh zapleveluje zbytečnou výplní, ale to bylo hlavně ze začátku, potom tyhle zbytečné vsuvky skoro úplně zmizely a text hladce plynul. Ústředním bodem knihy je hra, jejíž fungování jsem ale nepochopila. Občas do sebe zapadlo několik střípků, ale celkově na mě působila jako jeden velký chaos a já tak většinu knihy přemýšlela, co se tam vlastně děje. Když ale upustím od hry, tak ve zbytku zápletek se mi dařilo se relativně orientovat a musím říct, že byly opravdu zajímavé a především nepředvídatelné. Myslím, že kdyby celá hra nebyla jeden velký chaos, tak by se tyhle dvě části knihy perfektně doplňovaly. Nechybí ani milostná zápletka, bez které by se za mě kniha obešla. Jednak to vůbec nesedí k příběhu, ale především mezi postavami nebyla žádná chemie a vlastně ani opodstatnění jejich vztahu. Celé to bylo zkrátka na sílu. Z postav nejsem o moc nadšenější než z příběhu. Jelikož je jich v knize hodně, je o to důležitější, aby měly nějaké výrazné osobnostní rysy, které by je od sebe odlišily, jenže všechny postavy byly popsané tak základně, jak to jen bylo možné. Ve výsledku tak byli všichni nemastní neslaní a tudíž se mi dost často pletli. Darkly je za mě kniha se skvělým nápadem, ale špatným zpracováním. Především tady chybí popisy toho, jak co funguje a postav, kvůli čemuž vzniká chaos a zmatek. Je to velká škoda, protože být to zpracováno jinak, mohl by to být opravdu epický příběh.