Je jeden život využijte ho co nejlíp . Ďáblův potok velká sklenice od okurek co do ní dáte kameny a myslíte si že je plná... "Jste na omylu Staré lži nahoře, nová láska dole. Tvá vůle a staré zvyky jedno jsou" . Doplníte ji menšíma kamenama a stále si myslíte, že je plná? Zase jste na omylu... " kniha doprovázená super výběrem hudby, temnoty a děsu" protože do té sklenice se ještě vejde štěrk a takto si s vámi hraje Keislingova kniha... Stále si myslíte, že sklenice plná? Zase omyl protože se tam vejde ještě písek. Rozvláčné popisy a střídání dějů (je tady vidět inspirace Kingem) vás pošle do městečka Stauford v Kentucky ve kterém vám nebude moc dobře a to opravdu.

Na začátku se odehrává velice temný a vražedný boj, je kladen důraz na temnou říši mocných; mezi náboženským fanatismem a ďábelským poselstvím je ovšem tenká hranice. Ovlivněna žánrově filmovým hororem laděným do podžánrů mi dějství připadá starší než na rok 1983. Musíte se začátkem prokousat, ne proto, že je to nutné zlo a nezajímavé zlo, ale je to naopak dobré proto, abyste pochopili, proč ten začátek a proč je takový jaký je. Jinými slovy, je důležité ztroskotat, abyste si uvědomili, že jste Robinson a začali se pomalu podřizovat situaci. Protože jedině takhle můžete nasadit plnější tempo na to, co se nachází za začátkem a co je podstatou temné stránky děje. Měla jsem problém s určováním, kdo ke komu patří, protože sourozenci měli jiná příjmení a ponejvíce to byli lidé, kteří se od dětství znali, ale nebyli v příbuzenské linii tak jak ji známe my. Příbuzenství mělo jiný režim a za mě v románu jednoznačně chybí utříděnost osob. Minulé dějství, současné dějství a mezidějství. Chvíli mi trvalo, než jsem se naučila mezi nimi přepínat a hlavně zařadit do nich lidi. Navíc někde se mísí vzpomínky, takže nakonec jsou časové linie nejednoznačné. Atmosféra je v dobrém slova smyslu šílená, ale bohužel až tak, že tomu chybí ucelenost a řád. Je to literatura na pomezí hororu a science-fiction. Dávám 3,5 *