Ďáblovo zlato

Přiznávám, že se mi do tohoto druhu knihy zpočátku moc nechtělo a váhala jsem s jejím přečtením, a to sice proto, že se nejedná zrovna o můj „šálek kávy“. O mafiánském prostředí vím pouze zprostředkovaně, ve formě hry MAFIE (té původní) a z Kmotra. Přesto mě tato kniha lapila a nepustila až do svého konce. Kniha popisuje fungování mafiánského gangu působícího v Americe ve 20. letech za období prohibice a současně znázorňuje i její odlišnosti v irském a sicilském pojetí. Bratři Adam a Antonín jsou však původem z Československa, do Ameriky si přijíždí každý sám plnit svůj „americký sen“. Samotný děj je svižný, bez zbytečných prostojů. Příběh se posouvá dál a nabírá na obrátkách, takže budete překvapeni, že jste na konci. Jak jsem již uvedla, tak s puštěním se do této knihy jsem měla obavy. Nahlédla jsem tedy i na některé recenze, které se v souvislosti s touto knihou již stihly objevit. Celkově je kniha hodnocena velmi dobře, ba dokonce nadprůměrně. Některé recenze však zmiňují, že si čtenáři nedokázali vytvořit vztah ani k jednomu z hlavních hrdinů (bratrům), Adamovi a Tonymu. K tomuto bych se tedy ráda také vyjádřila. Nebyl ani tak problém si k hlavním hrdinům vytvořit vztah, jako si ho udržet stejný po celou dobu děje. Oběma hlavním hrdinům jsem střídavě fandila a střídavě mě svým chováním štvali. Dá se tedy říci, že vztah k nim budete mít po celou dobu, jelikož se však nejedná o „pohádkovou literaturu“, kde statečnému rytíři fandíte do posledního dechu, respektujete a ctíte jeho zásady, tak v tomto případě Vás jednání obou hrdinů, střídavě, takříkajíc zvedne ze židle. Standardně je hlavní hrdina určitou formou ušlechtilý (dobrý, spravedlivý, či statečný a nebojácný), v tomto ohledu si k němu čtenáři vytvoří vztah (pozitivní). Nicméně toto není ten případ. Hlavní hrdinové se oba snaží dle svého nejlepšího vědomí, dělají pokroky, ale také přešlapy a pitomosti. Aby taky ne, jejich charaktery jsou postaveny na emočním poutu, které k sobě vzájemně chovají jakožto bratři. Navíc bratři, kteří mají vůči sobě nevyřčené záležitosti a křivdy. Čtenář má oproti nim výhodu ve formě nestranného postavení, ze kterého může jejich jednání pozorovat a hodnotit s emočním odstupem. Takže ano, vztah k hlavním postavám v tomto díle určitě ANO. Zda pozitivní či negativní, to už bude záležet na Vašem subjektivním názoru. Nyní varuji před malým spoilerem. Přestože nepatřím mezi „křehká stvoření“, která pláčou u finální části filmu TITANIC, tak v případě této knihy… no, bylo to o fous. ;) Kniha na mě působila velice příznivě a zanechala hluboký dojem. Určitě se k ní v budoucnu znovu vrátím.

Tato kniha je pro mě velkým a příjemným překvapením. Nejen, že věrohodně popisuje mafiánské praktiky a poodkrývá, jak fungovala uvnitř i navenek, ale zároveň přináší poutavý příběh o dvou bratrech, kteří, ač to ani jeden z nich neplánoval, skončili jako rivalové. Čtenáři, který otevírá tuto knihu, musí být jasné, že se nebude jednat o žádný pohádkový příběh. Mafie se s nikým nemazlila a jedno zaškobrtnutí mohlo znamenat váš konec. Jediné, co mě mrzí, je, že mi k srdci nepřirostl ani jeden z bratrů, bohužel. Na začátku jsem sice fandila Adamovi, ale postupem času jsem musela svůj názor přehodnotit. Přesto tuto knihu hodnotím nadprůměrně. Líbilo se mi prostředí, ve kterém se odehrávala, zajímavý děj i reálie a v závěru jsem napětím ani nedýchala. Autoři si skvěle pohráli s gradací příběhu, stejně tak s akčními scénami, u kterých se nudit rozhodně nebudete. Tempo se v závěru velmi zrychlí a možná vám bude líto, že už jste na konci.