Cyberpunk 2077 Máš moje slovo

Cyberpunk 2077 znovu nezklamal. Po atmosférickém Trauma Teamu z roku 2021 přichází na trh neméně brutální jízda, tentokrát v hávu staré dobré noirové gangsterky. Zápletka je opět jednoduchá jak zákon káže, rychlý vývoj událostí však vystřídá tolik nečekaných zvratů, že to zvýší koeficient neočekávaného o sto procent. Celé to samozřejmě stojí a leží na propracovaných charakterech hrdinů a především pak nemilosrdnosti, s jakou přistupují k životu. Některá odhalení pak mohou působit přehnaně - jako třeba mafiánská vražedkyně v důchodu -, ale abych pravdu řekl, čím jsem starší, tím spíš fandím těmhle nezlomným herkám, než naivním hříbatům s vizí zachránit svět a morálně jej uzdravit. Bartosz Sztybor se jednoduše trefil přesně do mého vkusu; syrovou absurditou příběhu, stejně jako cynickou notickou: „Máš moje slovo.“, vinoucí se coby červená nit celým vyprávěním. Aneb slibem nezarmoutíš a věřit se v budoucnosti nedá ani nejlepším přátelům, natož rodině. Nedej bože nadnárodním korporacím.

I když nejsem úplně na komiksy a neberu je jako "literaturu", přeci jen je to doplněk nebo menší vedlejší příběhy do univerza, které mám rád. Cyberpunk 2077 má pár knih, seriálek a bandu komiksů, které se snaží svět mé oblíbené hry ještě více doplnit. Jedná se pro mne o mnoho zdařilejší dílo nežli Trauma team, postavy mají více hloubky a lepší motivy, pro fanoušky Cyberpunku 2077 velmi dorbé, pro "náhodné kolemjdoucí".... těžko říct. Velůmi dobré je, že rozeznáte lokace ze hry a dokážete se tak více vcítit do děje. Za mne dobrá práce.