Cukrárna v Noční uličce

Človek po prvých dvoch príbehoch pochopí, že každý ďalší bude mať rovnaký spád, takže sa začnú opakovať. Ale aj tak je to príjemné, krátke čítanie, keď si človek chce napraviť cítenie po nejakej ťažkej knihe.

Je mi líto, ale tohle nebylo extra dobré, ani jako jednohubka, čímž bezesporu Cukrárna v Noční uličce je. Ačkoli se jedná o překladovku (a nemám možnost si danou knihu přečíst v originále, neb japonsky neumím) a nevím tedy, jak moc tedy kouzlo knihy utrpělo překladem (tím nenaznačuju, že je překlad špatný), čtenářský prožitek to ovlivnilo - styl psaní je téměř až amatérský, jednoduchý sloh a celkově je to takové prostoduché. Děj se skládá z krátkých příběhů, přičemž už od druhého se objevují repetitivní prvky a opisy, každý příběh má totožný dějový oblouk, až na poslední vyprávění, které je paradoxně nejzajímavější, protože odhaluje vznik Cukrárny a nabourá tím repetitivnost předchozích příběhů. Nejvíce mě zaujaly různé japonské cukrovinky, ke kterým je na konci knihy i glosář, v průběhu čtení jsem si je googlila a nepopírám, že mě chytla chuť na sladké.