Cucat vnitřní mňau

Sbírka je čirá manifestace radosti z hudebnosti jazyka. Čiže hra s aliteracemi, paranomázií a vnitřními rýmy je nadřazena významu slov, ten je až sekundárním textotvorným kritériem. Výsledné básně se tak podobají zvoleným ilustracím, jsou surreálné, hravé a pestrobarevné. Sbírka představuje myslím to, čemu se říká nonsensova poezie. Její evýhodou (aspoň v této knize) je, zdá se mi, generičnost. Básně jsou psány na klíč, a jakmili pochopíme jaký, už vidíme jen ty opakující se vzorce, což může být otravné. Přesto (či právě proto) mě druhé čtení baví víc: některé básně splývají, některé naopak vystupují, když se jakoby náhodným muchláním jazyka podaří vytvořit působivý významový nebo zvukový uzel (příkladem prvního budiž báseň: "krokodýl koulí očima usrkuje" a druhého: "na vyšehrad / přišel had"). A vystupují také ty básně, které nastolené schéma porušují.