Čtyři dobří lháři

Od knihy jsem čekala podobný styl, jakým píše Holly Jackson – a to jsem, dá se říct, dostala. Nedávno jsem ale četla Jen pět přežije a asi jsem už lehce přehlcená tímhle žánrem. Na to, že jde o autorčinu prvotinu, se kniha četla velmi dobře. Děj plynul poměrně rychle, ale nevtáhl mě natolik, abych ji mohla stoprocentně doporučit. V knize se střídají kapitoly z pohledů čtyř postav. To je věc, kterou v knihách moc nemusím. Postavy se mi zpočátku pletly a u žádné z nich jsem si nevytvořila hlubší vztah. Nikdo mi nebyl extra sympatický. Dělali hloupé a nelogické chyby, upřímně ani jeden z nich nebyl nijak zvlášť dobrý lhář. Co se ale musí autorce nechat, jsou charaktery. Ty popsala opravdu dobře a každé postavě dala zajímavý příběh. Z celé knihy byl nejlepší závěr a rozuzlení zápletky, překvapila mě, ale nijak nešokovala. Ani konec knize nepomohl a ve finále mě to zase až tak nebavilo. Tahle kniha určitě nadchne mladší čtenáře. Moc děkuji @cosmopolis_cz @grada_cz za zaslání knihy v rámci spolupráce.

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s Grada - Cosmopolis za účelem recenze. Cesta školním autobusem se zvrtne v divokou honičku, v jejímž závěru musí čtyři teenageři bojovat o holý život. Kromě něj ale zachrání ještě něco, tašku plnou peněz. Každý z nich má svůj vlastní důvod, proč nutně potřebuje hotovost a tak se nakonec dohodnou. Nikomu o penězích neřeknou a rozdělí si je mezi sebe rovným dílem. Jenže jsou tady lidé, kteří peníze pořád hledají… Styl psaní je čtivý. Je pravda, že mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla, že se v příběhu střídají pohledy čtyř postav, ale jelikož se mi mezi sebou nepletly, tak to bylo otázka několika kapitol. Nápad na příběh byl dobrý. Vlastně i jeho vyústění bylo zajímavé a nečekané, i když na můj vkus trochu melodramatické. A absolutní závěr byl z celého příběhu nejpřekvapivější a popravdě asi i nejlepší. Ale to je asi tak vše, co se mi na ději líbilo. Hlavní postavy se chovaly s prominutím stupidně. Všichni dělali takové hloupé chyby, že v realitě by byla pravda o penězích odhalena ani ne dvacet čtyři hodin po nehodě. Byli neopatrní, jak v komunikaci mezi sebou, tak ve svém jednání, a peníze lehkomyslně rozhazovali na všechny strany. A co se týká jejich lhaní, tak název knihy mi zní po přečtení spíše jako vtip, protože nikdo z nich neuměl pořádně lhát. Musím uznat, že co se týká jejich minulosti a zázemí, vytvořila autorka zajímavé postavy. I povahově byly natolik rozdílné, že nebylo možné si je splést. Ale jak už jsem zmínila, všichni jednali neologicky. A možná jsou to teenageři, ale ani ti by nejednali takhle neopatrně. Rozhodně ne všichni. Čtyři dobří lháři je kniha, která má velký potenciál, ale výsledek je bohužel zklamáním. To, jak se postavy chovaly po nalezení peněz, nebylo vůbec chytré a uvěřitelné. A i to, že je při tak špatném lhaní nikdo neodhalil, působí nereálně. Je to škoda, ale tohle se bohužel moc nepovedlo.