Co skrývá noc

Kdo přečetl pár knih od Nory Roberts, tak zde bezpečně pozná její styl, který já osobně mám stále ráda. Hlavní postavou je Sloan Cooperová, v danou chvíli pracující jako desátnice u Policie přírodních zdrojů (NRP) se svým parťákem a dobrým přítelem Joelem, když při přepadení benzinky schytá kulku. Díky rychlé reakci Joela a zdravotníků je doslova vrácena mezi živé a následně se za vydatné pomoci své rodiny, konkrétně rodičů Elsie a Deana, a také své mladší sestry Drei, pozvolna zotavuje. Dále jsou zde bratři Littlefieldovi, třicetiletý Nash a o dva roky mladší Theo, kteří se rozhodli totálně změnit svůj život, a tak se z makléře z Wall Street a právníka stávají živnostníci a kutilové, opravující všechno možné pod značkou "Bratři Kutilové z Heron’s Rest". Po ověření jejich schopností, hlavně rodinou Cooperových, kteří vlastní rodinný podnik Jezerní ráj a provozují a pronajímají sruby a chaty u jezera, si na nedostatek práce nemohou stěžovat. Hlavně je zaměstnává práce na domech Nashe a Sloan, kteří bydlí nedaleko sebe, a kdy ona po své rekonvalescenci a návratu do rodiště dosáhla hodnosti seržantky. Když byla na nemocenské, doslechla se o pár případech nezvěstných osob z okolí, které spojovalo prozatím pouze to, že nečekaně a bez důvodu zmizeli, zůstalo po nich vše opuštěné vč. jejich automobilu. Pravděpodobně je někdo unesl, ale nevyžadoval výkupné a zdánlivě tyto lidi nic viditelného nespojovalo. Stačí však jedna nudící se Sloan a z počátečních tří osob dohledá čtyři další, které spojuje něco, co se stalo i jí. Bohužel od začátku víte, že některým nebude pomoc i. Dále jsou představeni i pachatelé, které jsem z malé části litovala, ale z další se mi z nich dělalo dost šoufl. Přesto opět parádní příběh, kde se dočkáte i Mopa se Zenem. :)

Není to klasická Roberts. Je hodně rozvláčná, děj odsýpá pomalu, je to detektivka i romantika. Hodně se řeší vztahy, práce, rekonstrukce, vnitřní pohnutky. Pokud s tím vším budete počítat, směle do toho. Kniha začíná zostra, a to postřelením Sloan. První část se točí hodně kolem jejího uzdravování a budoucí kariéry, představování postav a jejich motivací. Pak se to začíná trochu zpomalovat, člověk má tendenci přeskakovat, protože děj se opravdu hodně vleče. Poslední část už je zase svižná, finále dostatečně akční a současně nedrastické. Vyprávění se střídá z pohledu Sloan a Nashe a je prokládáno pohledem pachatelů. Popravdě, tyhle části byly asi nejzajímavější, co celkem dává smysl, protože zlo je vždycky barevnější a přitažlivější než dobro. Na druhou stranu to bylo hodně drsné a ukazuje, jak může být zlo nenápadné a fanatismus je špatný v jakékoli podobě. Epilog je pak třešnička na dortu, vyvrcholení vztahu Sloan a Nashe bylo vtipné, laskavé a uspokojivé.