Co se ztratilo

Začala jsem číst Kalleho Blomkvista (vystupujícího zde pod jménem Kate) a ohromně se bavila, skončila jsem s vypálenou dírou v duši, držíc v ruce existenciální román. Tyto dva extrémy drží pohromadě zcela nenásilně a přirozeně, díky hlavní postavě - obchodnímu domu, který má přesně tak velkou moc, jakou mu my sami dáváme. Ta moc je obrovská: časožravá, dušežravá, životažravá. Jedna z nejoriginálněji pojatých knih, které jsem v životě četla.

V mém věku už mě tak nic moc nedojme a knížky čtu většinou tak trochu s odstupem, bohužel. Jenže u téhle knihy je to jinak. Nejdřív setkání s neuvěřitelnou holčičkou, kterou si okamžitě oblíbíme, s jejím úžasným světem detektivní kanceláře Sokol, věrným parťákem jménem Mickey (není vůbec důležité, že je to hadrový opičák), vyšetřovacím notýskem a detektivní kartotékou. A setkání s dalším důležitým aktérem celého příběhu – obchodním centrem Zelené doubí, v jehož umělém uzavřeném světě se vše podstatné odehrává. A pak setkání s dalšími postavičkami toho příběhu, všemi těmi, kteří se horko těžko probojovávají životem, lidmi, kteří někdy klopýtli a snaží se vše napravit, nebo těmi houževnatými, kteří se přes pády opět pokoušejí postavit na nohy. Nebo zoufalci, kterým se to už nepodaří… Nakonec jsem dočítala se sevřeným hrdlem, ze změti lidských osudů se pomalu vynořuje příběh, psaný neokázale a vlastně hodně věcně, který ale chytne za srdce. Po delší době bez váhání za plných pět.