Co hledáš, najdeš v knihovně

5 hrdinů - 5 příběhů a jedna moc šikovná knihovnice, která má perfektní odhad na lidi (nebo možná nadhled). Taková trochu psychoterapie. Japonci to prostě umí. "Dvě oči, které vidí, co normální oči nevidí. První oko, "oko sluneční", hledí na svět racionálně a logicky. Ozařuje věci jasným svitem a dokáže jim porozumět. Druhé oko, "okolo měsíční", je napojené na intuici a city, se kterými chce rozmlouvat. Vnímá sny a představy, například tajnou lásku nebo duchy ve tmě. Obě oči nosíme ve své duši..." "Život je pořád šílený a nic nejde podle plánu. Ale zase nás čekají příjemná překvapení, o kterých by se nám ani nesnilo. Nakonec je dobře, že věci nejdou podle plánu. Kolikrát je lepší si říct - to nevadí! Takhle je to v pořádku. Když se plány vymknou kontrole, nemusíme se hned vinit anebo si říkat, jakou máme smůlu. Všechno se prostě mění. My i život."

Naprosto mě uchvátila upoutávka na knihu a obálka. Ta je tak nádherná (škoda jen, že pod přebalem už není tak barevná). Japonská literatura je jiná, oproti té evropské, ale jak si zvyknete i na povahu a chování lidí, převládá srdečnost, laskavost a přátelskost; dokonce i ta citovost tam je. Kniha se skládá z pěti příběhů, které se navzájem tak krásně proplétají. I když každá osoba zažívá jiné strasti života, tak jsem se našla ve všech. Mít takovou knihovnici. Panečku. Až je mi líto, že tady není žádné komunitní centrum (nebo třeba jen o něm nevím). Bylo to opravdu krásné a milé čtení, co rychle uteče. Líbily se mi všechny příběhy, ale Hiroja se mě dotkl nejvíce. A pak samozřejmě záhadná paní Komači.