Citlivý pomocník

Myslím, že pro laika může být kniha obohacující. Jen bych byla opatrná, protože může působit příliš jednostranně. A nezmiňuje možné negativní dopady.

Kniha má hodně co nabídnout. Nejste li profesionálem, tady máte slušný základ. Vzhledem k tomu, že mohu porovnat míru úspěšnosti mezi citlivým a obyčejným člověkem, tak si dovolím tvrdit, že to chce fakt práci. Lidé si říkají, pomáhat lidem je snadné, jsem člověk, musím lidem rozumět ale tohle je leda tak mainstreamový blábol. Jako sociální pracovník můžu říct, že lidem pomáhat je práce, do které se jen tak nedostanete (nebo dostanete ale vaše omyly vám budou jedno). Vždy jde o to najít cestu nejefektivnější pomoci (to znamená i za cenu, že klient něco ztratí). Pokud povede ztráta ke změně v sebeuvědomění, pak i toto je správná pomoc. Žádný učený z nebe nespadl (jen některým byla nadělena vyšší schopnost citlivosti na lidské situace). I pláč je pomoc. Kniha, dle mého názoru, vychází hojně z rogersovského přístupu. Zrcadlení, zopakování slyšeného, apod. Jediné, co zde vytknu je právě nereálnost předpokladu, že tím, když budeme zrcadlit člověku, který věčně pěje tu ohranou písničku o jeho bolestech, mu pomůžeme si uvědomit, že ho slyšíme. Není to pravda. Tolikrát ověřeno, že tohle nefunguje. Leda tak u těch vnímavějších osob.